a8.fandal.cz

News

Games

Demos

Fandal's stuff

Emulators

Links

Blog

Contact

RSS

Fandalův Atari blog

Power off (28/12/2008)

Tak tyhle zimní "prázdniny" si opravdu užívám. Celý dva týdny v kuse nemusím do práce a nedělám naprosto a dokonale vůbec nic. No kdypak se mi tohle naposledy stalo? Pokojem mi duní metal, občas něco zagamesím a hlavně poctivě sjíždím, pěkně od úplně prvního dílu, všechny série Stargate Atlantis. Doufám proto, že pochopíte, když se tentokrát nebude konat žádný Atari blog. Není o čem psát a hlavně zcela chybí jakékoliv pracovní nadšení. :)

Buď jak buď. Všem, kdo sem ještě letos zabloudí, přeji úspěšný rok 2009!

HW upgrades (21/12/2008)

Čas od času dostanu maila, ve kterém se lidé ptají, kde je možno sehnat nejrůznější HW rozšíření jejich Atárek. Nejčastěji je poptávka po rozšířené paměti a stereu. Na tyto dotazy jsem doposud bohužel musel odpovídat v tom smyslu, že v ČR je v tomto směru situace více než bídná. Před lety se HW na zakázku intenzivně věnoval Datri, ale ten již Atari opustil, stejně jako drtivá většina kdysi aktivních HW kumštýřů. A ti co zbyli, tj. především Bob!k a Krupkaj, se do ničeho rozhodně nehrnou a je prakticky nemožné je k něčemu ukecat, zvlášť když člověk nepatří mezi opravdové VIP (jako třeba já, hahaha). Díky Bob!kově upozornění ale všem zájemcům o prudce vytuněné Atárko svítá na lepší časy. V Polsku, tedy prakticky za humny, je jeden člověk, co za poměrně mírnou úplatu provádí prakticky všechny HW úpravy osmibitových Atari, které si lze vymyslet. Jmenuje se Przemyslaw "Lotharek" Krawczyk a do jeho repertoáru patří například montáž KMK/JZ IDE a SIO2IDE rozhranní, rozšíření paměti na 1 MB, zabudování interfacu SIO2SD, sterea nebo covoxu. Já vím, že letos už je asi pozdě psát Ježíškovi o dáreček pod vánoční stromeček, ale na koupi některého z výše vyjmenovaných HW doplňků není nikdy pozdě. Stačí Przemyslawovi napsat na jeho emailovou adresu lotharekXXX@XXXpoczta.onet.pl (oba řetězce XXX je třeba vyhodit!) a určitě se nějak dohodnete. Myslím, že především rozšířená paměť a stereo již dnes patří prakticky ke standardu, nějaké to novější SIO rozhranní (minimálně SIO2PC) jakbysmet...

Jinak bych rád všem samozřejmě popřál klidné prožití vánočních svátků a bohatého Ježíška. Ať pod stromkem najdete co nejvíc Atari SW a HW! :))

Demo? (14/12/2008)

Tak jsem se zase jednou trošičku nechal natlačit do něčeho, co jsem už nikdy nechtěl dělat. To jest kódovat něco pro někoho jiného, navíc pro člověka, co má více méně vágní představu o tom, co vlastně chce. V minulosti jsem se takhle nechal vykoupat na projektech Poisona a Flye, teď jsem pro změnu slíbil spolupráci Mario Krixovi. Tento enfant terrible Atari scény chce světu dokázat, že jeho hardsynth metoda skládání hudby opravdu funguje a dává skvělé výsledky. Hodlá proto vypustit do světa malou kolekci svých hudebních dílek. Chce přitom také demonstrovat, že hardsynth hudba zatěžuje CPU vskutku jenom minimálně a rád by proto, aby se na obrazovce děly úžasné věci. Což je ovšem pro mě docela problém, protože nějak geniální programátor rozhodně nejsem. Vypadá to spíš, že budu vykrádat cizí dema a dávat dohromady jakýsi slepenec. Zatím jsem úspěšně ripnul jeden GTIA efekt od Poláků, ale když jsem se k tomu pokusil přidat další vykradenou záležitost, zjistil jsem, že tyhle dvě věci se spolu snášet rozhodně nebudou. Na obě společně není dost výpočetního času. Uvidíme, co si Emkay vymyslí místo toho.

Emkay. To je téma na samostatný odstavec. Tento německý kdysi kodér a v současné době už pouze grafik a hudebník hodně lidí pořádně irituje. Na AtariAge si nebere servítky a dokáže se pohádat o kdejakou blbost, zaplavuje uši nebohých Ataristů desítkami svých většinou neposlouchatelných hardsynth skladeb a do toho krásně kreslí. Řekl bych, že jeho hlavní problém je, že pořádně neváží slova a především si tvrdohlavě stojí za svými názory na to, jak by se podle něho měla dělat na malém Atari hudba. Většinu Ataristů už tím natolik znechutil, že když teď z něj čas od času vypadne po hudební stránce něco opravdu dobrého, tak si toho nikdo nevšimne, protože ty jeho výtvory už nikdo neposlouchá. Je fakt, že si za to může jenom a pouze sám. Já ale proti němu v podstatě nic nemám, i když trochu mírnit v názorech by se opravdu měl. S tím ovšem nic nenadělám. A protože hádky a flame diskuse nejsou nic v čem bych se vyžíval, s Emkayem v pohodě dál komunikuju a teď už pro něj i něco dělám. Snad z toho vzejde něco zajímavého a snad mě to nebude stát týdny a měsíce úsilí. To bych rozhodně nerad.

Mean 18 III (07/12/2008)

Sága pokračuje, ale již výrazně volnějším tempem. Jelikož ovšem žádnou další zaznamenáníhodnou Atari aktivitu nemůžu vykázat, bude dnešní výblitek zase o tom samém. Na Mean 18 byly v tomto týdnu učiněny pouze další dva pokusy o vylepšení stávající úrovně optimalizace. O jednu jsem se postaral já, o druhou Bob. Ta moje spočívala v tom, že jsem část samopřepisovacího kódu hodil přímo do nulté stránky paměti, čímž jsem ušetřil dalších více než 200 tisíc cyklů. Vykreslovací fáze se tím zrychlila o 2,5 procenta, celkově jsem tedy rychlejší už o 47,5 procentních bodíků. K magické padesátce zbývá už opravdu jenom málo, vlastně stačí ušetřit už pouze nějakých čtvrt miliónu taktů. Bob!k se narozdíl ode mne zaměřil na inicializační část a i jemu se opravdu zadařilo, stáhnul totiž víc než 250 taktů. Jeho optimalizace se ovšem od těch mých v jedné zcela zásadní věci liší. Zatímco já optimalizuju takříkajíc hrubou silou, tj. že upravuju sled instrukcí, zavádím do kódu samopřepisovací techniky a nejvíc používané proměnné házím do nulté stránky, tak Bob!k se snaží pochopit co daný algoritmus dělá a poté ho vylepšuje. Holt programátor se nezapře. To nám neajťákům něco podobného rozhodně nehrozí. A to ani poté, co je nám vysvětleno, že zrovna tahle smyčka realizuje dělení dvou dvaatřicetibitových čísel. S tím si na mě nikdo nepřijde. Já dělám jenom to, čemu rozumím. A to, čemu nerozumím, musí prostě obstarat jiní. Takže si přejme, aby se Bob ještě párkrát někde zamyslel. To já prosím z principu nedělám a nehodlám na tom nic měnit.

Mean 18 II (30/11/2008)

Další týden je za námi a já jsem zde, abych referoval o postupu prací na projektu "Mean 18". Intenzivním optimalizováním kódu této hry jsem zase strávil nějakou tu hodinku a aktuální stav je tento: vlastní vykreslování obrazovky se podařilo zrychlit o plných 43% a inicializační část o 25%. A to je myslím si velmi dobrý počin. Když se navíc ještě při těchto brutálních výpočtech vypne Antic, srazí se celkový čas vykreslování o další tři až čtyři sekundy! Suma sumárum v tuto chvíli dokážu kompletně vykreslit pohled na virtuální golfové hřišťátko místo nějakých sedmnácti sekund, které na to potřebuje originální verze hry, za pouhých osm nebo devět vteřinek. To je zrychlení o plných 100 procent! Bohužel je to pořád docela otravné zdržení. Řekl bych, že snesitelný čas by byl tak čtyři případně pět sekund, ale to už asi není úplně reálné dosáhnout. Já sám jsem navíc po cca týdnu mnohokrát opakovaného procházení zdrojáku a vymýšlení někdy i dost krkolomných optimalizací zcela na dně s nápadama. Už opravdu nevím kudy kam. Bude se toho nyní muset ujmout někdo jiný a třeba tam nějaké ty další úspory najde. A že to je možné, dokázal v pátek Bob!k, díky jehož nápadu jsme ušetřili dalších více než sto tisíc taktů. Právě Bob!kovi jsem taky včera předal štafetu, když jsem mu poslal poslední verzi zoptimalizovaného zdrojáku. Doufejme, že ho něco napadne. A možná se podaří ukecat i Rastera, jestli by i on na to chvíli mrknul. Samozřejmě, že případné další dobrovolné optimalizátory uvítáme s otevřenou náručí. Aneb jak se říká, víc hlav víc ví. Až bude k dispozici finální verze zoptimalizovaná na úplně maximum, určitě se tady o tom zmíním a výsledný binár dám Ataristické veřejnosti k dispozici. Poté snad bude někdy v budoucnu následovat i file verze pro 256 kB stroje...

Mean 18 (23/11/2008)

Přesně jak jsem slíbil, začal jsem se věnovat hře Mean 18. Během týdne jsem ve volných chvílích dal dohromady zdroják tohoto 128 kB cartu, což nebyla vůbec tak pohodová práce, jak jsem si původně dost naivně myslel. Skoro půlmegový file jsem vytvářel relativně dlouho, protože Mean 18, ačkoliv kód má pouze v sedmi z šestnácti bank, se ukázal být poměrně značný oříšek. Z oněch sedmi bank s kódem zůstává na svém místě pouze poslední nepřepínatelná a další jedna přepínatelná, ostatní se kopírují různě přes sebe do paměti, a to rozluštit a pochopit mi přece jenom chvíli dalo. V pátek ale bylo všechno pohromadě a zkompilovaný zdroják dával navlas stejných 131072 bytů, co má originální dump zatím jediného známého a veřejně dostupného prototypu této hry. Sranda tedy mohla začít. Mean 18 totiž potřebuje ještě trošku učesat. V title screen zcela chybí jakákoliv muzika, Pokey místo toho cosi dokola bručí. Tohle opravit bude snadné. Stačí zaúkolovat nějakého RMT hudebníka a tu hudbu tam doplácnout. Maličkost a rutina. Druhý úkol bude podstatně zajímavější. Chtělo by to urychlit vykreslování golfového hřiště. Mean 18 pro tento účel používá techniku zvanou "raycasting", jak mi na VZAKu vysvětlil Bob!k, který mě zároveň polopaticky a zcela názorně seznámil s dalším úžasným udělátorem z dílny našeho velkého Rastera, ke kterému se všichni klaníme, někteří z nás údajně potají i modlíme. Jedná se o PHP skript, který dokáže zanalyzovat trace záznam běhu procesoru 6502 z emulátoru a zjistit v něm četnost volání jednotlivých instrukcí. Taková věc je naprosto nepostradatelná, pokud člověk potřebuje zjistit, kde jaký program tráví nejvíc času a které partie by se tak měly pokud možno co nejvíce zoptimalizovat. Hned jsem to samozřejmě zkusil na Mean 18 a jako etalon jsem si určil dobu, po kterou se vykresluje celá obrazovka na první jamce. Abych byl úplně přesný, měřím dobu od prvního zápisu do screen memory po první zápis do oblasti péemgéček, ze kterých je složená postavička hráče. Před touto částí vlastního vykreslování obrazu probíhá ještě jakási taktéž poměrně zdlouhavá inicializace čehosi, ale to jsem pro tuto chvíli nechal stranou. Tuto část budu optimalizovat samostatně a později. Teď k té vykreslovací fázi. Originální cart na mou měřený úsek potřebuje neuvěřitelných 13858996 taktů. Ano, čtete správně. Skoro 14 miliónů cyklů! To by v tom byl ale čert, kdyby se to nedalo urychlit. Začal jsem tedy zkoumat zdroják a postupně optimalizovat. Nejprve jsem nahradil v nejkritičtějších místech adresováním do nulté stránky nejvíce používané paměťové buňky, pak jsem sem tam vylepšil kód, poté jsem shodil ROMku a systémové NMI rutiny jsem nahradil svými. Práci tohoto typu jsem dělal poprvé v životě a nečekaně hodně mě to baví. Hlavní ovšem je, že se to všechno krásně daří. Aktuálně dokážu mnou sledovaný úsek vykreslit za "pouhých" 10664909 taktů, což znamená, že algoritmus je 1,3krát rychlejší! A to už je rozdíl viditelný pouhým okem. Celá první jamka se vykreslí místo nějakých sedmnácti sekund za čtrnáct, a to jsem ještě nic nedělal s tou úvodní inicializací a nějaké další optimalizace stávajícího kódu se určitě ještě najdou. Mým snem by bylo urychlit Mean 18 o 50 procent, to jest dostat se s celým vykreslováním na cca jedenáct sekund. Nebo alespoň na dvanáct. To je pořád dost výrazný rozdíl oproti současnému stavu a gamesa by se myslím stala již poměrně dobře hratelnou. Počítání krajiny raycastingem v Mean 18 je na malém Atari zcela unikátní záležitost dávající skvělé výsledky a už jenom proto je tato hra velmi zajímavá. Jen tak pro zajímavost, verze téže hry je na konzoli 7800, kterou taktéž pohání procesor 6502, řešená pouze pomocí vyplňovaných ploch, stejně jako například ve velmi oblíbeném Leaderboard Golfu. Važme si proto naší verze Mean 18, kterou doufejme vyladím (třeba i s pomocí slavných optimalizátorů Rastera s Bob!kem) na zcela plnohodnotnou hru. Howgh!

VZAK 2k8 (17/11/2008)

No a máme to za sebou. Tradiční akce VZAK aneb Výjezdní Zasedání Atari Klubu se tentokrát odehrála ve dnech 14. až 17. listopadu opět na starém dobrém místě ve vesničce Velenov nedaleko Boskovic. Organizace setkání několika posledních aktivních českých Ataristů byla jako vždy svěřena našemu nepostradatelnému Pepaxovi a v pátek večer mohlo všechno vypuknout. Úderná squadra se nakonec sešla v plné síle. Šílející fanynky čekající v nevlídném počasí za policejními zátarasy na příjezd svých miláčků se postupně dočkaly Pepaxe s Fandalem, poté dorazili Bohdan, Raster a Zdeněk, které v sobotu ráno doplnili Bob!k s Krupkajem. Session se myslím vyvedla. Topili jsme si hezky v krbu a do toho se hrály hry, kecalo se a žralo se, v neděli pak dokonce raclettovalo, i když to vlastně žádné skutečné raclettování nebylo. Bohdan s Krupkajem se průběžně věnovali svému milovanému děťátku cs.atari.org a Bob!k něco pořád kutil s hardwarem. Všechno ovšem přebil svou několikahodinovou přednáškou ze své skoro třítýdenní cesty po Japonsku Pepax, který na nás zaútočil naprosto nestravitelnou hromadou více než 3200 fotografií ze svého 10mpix digitálu. To fakt nešlo přežít. Promiň Pepo, ale v půlce jsem odpadnul a věnoval se radši Jagovi. Já osobně jsem na VZAKu prezentoval neznalcům z Prostějova Atari Touch Tablet, který mě po několika letech pobytu ve skříni zřejmě v blízké budoucnosti navždy opustí. Bob!k mi pak pomohl konečně rozchodit můj XEP80, který jsem viděl v akci poprvé a zřejmě naposledy v životě, protože i on bude následovat Touch Tablet na cestě k novému majiteli. V rámci totálního snižování stavů Atari příslušenství jsem malým dárečkem potěšil Bohdana, Pepaxe, Bob!ka a také Krupkaje, jenž se mi odvděčil BJL kabelem a ještě kablíkem pro s-video výstup z mého Atárka. Honzovi patří dík i za vydumpování několika EPROMů, které se nacházely v hromadě švábů, co ode mne bezúplatně vyfasoval Bob!k. Pokud někdo touží po dumpech cartů LoadCopy pro Universal Turbo, Ramtur Copier nebo AST Utility, má nyní jedinečnou příležitost. Kromě toho všeho jsme si s Bob!kem dali menší nezávazný slib, že se pokusíme podívat se trošku na kolečka hře Mean 18, jejíž prototyp se díky Atarimanii začal volně pohybovat po internetu. Chtělo by to se pokusit celou tu věc trošičku urychlit, aby tenhle jinak docela pěkný golf byl poněkud hratelnější. Uvidíme, jak se zadaří. Výhledově se budu asi muset věnovat taky naprosto úžasné hře MidiMaze, což je další 128 kB XEGS cart, co se po letech čekání vynořil na světlo boží. Respektive maníci z Atarimanie z nějakých neznámých pohnutek hodili na svůj web dumpy výše zmiňovaných her, čímž padly moje poslední morální pochybnosti, jestli se mám pustit do vytváření file verzí, respektive opravených a vylepšených provedení obou pecek. A aby toho nebylo málo, začal jsem docela vážně uvažovat nad novou hrou pro vícero hráčů. Tentokrát ale žádné akční pařby, naopak nějaká rádoby strategie. Mno. Naložil jsem si pěkně.

T1MBRAD podruhé a naposled (09/11/2008)

Ti nejbystřejší z vás si již určitě všimli, že mi na sajtě visí modifikovaná verze "The 1 MB Raytracing Animation Dema", o které jsem psal minulý týden. Očividně se mi zase něco velmi pěkného podařilo. No jo, no jo, jasně, že jsem opravdu mimořádný frajer, ale to už každý dávno ví a jakékoliv zdůrazňování tohoto faktu, byť i třeba za pomoci složitých rozvitých souvětí - obsahujících dokonce i různé vsuvky - s mnoha superlativy na mou adresu, která jsou pak ve svém konečném důsledku jenom velmi obtížně pochopitelná, protože jejich větná konstrukce je až příliš složitá, by bylo pouze pověstným nošením dříví do lesa. Mrkněmež se raději na to, co všechno bylo potřeba udělat, aby T1MBRAD běhalo tak jak běhá. První krok, tj. patchnutí loaderu, jsem popisoval minule. I to, jak jsem se zaseknul na tom, že MegaRAM III rozšíření vyžaduje nezávislý přístup Anticu do XMS. Hned v pondělí jsem pak v historii ICQ s úžasem zjistil, že jsem dokonale mystifikoval sám sebe ohledně faktu, že 1 MB rozšíření by Pasiu tuto vymoženost taktéž podporuje. Naopak! Bob!k jasně psal, že ne. Jenomže čtení mi dělalo vždycky problémy, už od první třídy pomocné školy, a následky jsou mnohdy zničující. Zkrátka jsem byl zase za vola. Horší bylo, že bylo okamžitě jasné, co mě při pokusu rozchodit T1MBRAD na čistokrevných $D301 rozšířeních čeká. Tj. přealokovat v paměti prakticky celý main part dema, abych se úplně vyhnul oblasti $4000 až $8000. Skočil jsem na to ale s vervou hned v pondělí večer. Disassembloval jsem hlavní část dema a záhy jsem seznal, že bude nutno přesunout někam jinam textová data pro scroller, videopaměť scrolleru, vlastní kód main partu a bohužel i data pro hudbu spolu s playerem. Začal jsem tím, že jsem úplně vynechal přehrávání muziky, a zabýval jsem se pouze scrollerem a kódem. Po mnoha a mnoha pokusech a nechutně otravném dohrávání překompilovaných dat přímo do paměti emulátoru jsem to nakonec ještě v pondělí rozběhal. Scroller a vlastní animace tří "kovových" koulí krásně šlapaly. V úterý pak došlo na zbytek main partu, tj. na hudbu. Přealokovat se to podařilo překvapivě snadno, jen jsem při přepisovaní nezvykle velkých tabulek pointerů na jednom místě zapsal do HI pointerů jeden LO byte, následkem čehož se muzika cca v polovině začala chovat divně a mě trvalo drahnou chvíli, než jsem problém našel a odstranil. Poslední a o to horší krok bylo dostat celý ten slepenec, realizovaný zatím pouze v emulátoru, na disketu. Musel jsem nově překompilované části zapsat na místa původních dat, po nahrátí je ale nově rozházet po paměti a nikde samozřejmě neudělat botu. Když už jsem to celé měl, zjistil jsem, že jsem při úplně původním disassemblování hlavní části vlastní nepozorností odmazal několik mezer na začátku scrolleru. Kvůli tomu pak hořela synchronizace textů a dění na obrazovce. V tu chvíli jsem myslel, že se snad picnu, ale i tohle se mi podařilo dát do pořádku. A měl jsem ze sebe radost. Zbývalo už jenom pověřit tWh a Bob!ka, aby celou tu krásu vyzkoušeli na svých 1 MB rozšířeních na real HW, protože já mám pouze 256 kB Rambo/Compy úpravu. Oběma borcům, kterým tímto ještě jednou děkuji za pomoc, fungoval T1MBRAD bez problémů. Flawless victory aneb výsledek můžete vidět sami v emulátoru, případně na svém miláčkovi in natura. Závěrem musím zopakovat jednu zásadní věc. Nic z toho, zde popisuji, by NIKDY nebylo možné, kdybych neměl v ruce naprosto dokonalý RSDIS z dílny našeho velikého Rastera. Žádný T1MBRAD, Barnyard Blaster, Battlezone, Commando+, Crime Buster, Crossbow, Deflektor, Desert Falcon, Mario Bros, Tower Toppler, Assault Force 3D, prostě nic. Proto si važme tajemného muže v pozadí, který nenápadně tahá za nitky. Jemu patří všechna sláva a ne prostým dělníkům, kteří mechanicky procházejí a upravují zdrojový kód vygenerovaný zázračným RSDISem. Ať žije Raster! Hip, hip, hurá! Hip, hip, hurá! Hip, hip, hurá!

1 MB Raytracing Demo (02/11/2008)

Pokud je mi a internetovým Atari FAQ známo, tak existují pouze dvě dema, která vyžadují rovný jeden megabajt přídavné paměti. Jedná se o samplovanou muziku "Brullwurfel", kterou je možno stáhnout si z mých stránek, a německé "1 MB Raytracing Demo". Tahle druhá věc je ale tak trochu oříšek. Pro svůj běh vyžaduje hodně exotické rozšíření "MegaRAM III", které ani emulátory neumí. To mě pochopitelně značně irituje. Nedávno jsem sice narazil na nějakým Polákem upravenou verzi pro IDE rozhranní, ale ani to mi příliš nepomohlo, protože jednak žádný takový interface nevlastním a navíc se ukázalo, že tato patchnutá verze si s myIDE ani SIO2IDE vůbec nerozumí, ať se Krupkaj a Ctirad snažili jak chtěli. To mě nakonec vyprovokovalo k zoufalému činu. Rozhodl jsem se, že se ono záhadné demo zkusím předělat na "normální" bankování, které zvládá nejenom emulátor, ale i relativně běžně dostupná rozšíření na jeden megabajt. O co vlastně jde? MegaRAM III používá bankování přes dva registry. Kromě standardního $D301 (portB) se šachuje ještě s $D600. Bližším zkoumáním loaderu 1 MB Raytracing Dema jsem zjistil, že přes registr $D600 se nastavuje "segment" a v něm se pomocí $D301 adresuje šestnáct bank po šestnácti kilech. Segmenty jsou čtyři a krát šestnáct to dává možnost adresovat potřebných 1024 kB. Naproti tomu ona současná "standardní" rozšíření používají pro adresování poměrně logicky pouze portB. Nejdřív jsem myslel, že loader dema prozkoumám a posléze přepíšu tak, aby používal pouze $D301, ale brzy jsem zjistil, že to tak snadné nebude. Autor tam provádí docela zběsilé, ne příliš průhledné a hlavně několikrát opakované testování přídavné paměti a teprve potom se pustí do vlastního nahrávání všech osmi (!) disket s grafickými daty pro raytracing. Po chvilce dumání mi došlo, že nejlepší bude použít metodu, kterou jsem převedl na file verze XEGS carty. Prostě nechat kód v původním stavu, pouze nahradit zápisy na $D600 a $D301 vlastní krátkou rutinou, která si zjistí cože se mělo nabankovat v rozšíření MegaRAM III a převede si na to odpovídající banky adresované pouze přes $D301. Jen tak pro zajímavost: MegaRAM III adresuje segment přes dolní dva bity registru $D600 a v rámci segmentu používá banky $EF, $EB, $E7, $E3, $AF, $AB, $A7, $A3, $6F, $6B, $67, $63, $2F, $2B, $27 a $23. Po mnoha pokusech jsme nakonec loader dema konečně dokopal k tomu, aby přídavnou paměť nejenom úspěšně otestoval, ale i nahrál všech osm disket. Poté jsem musel stejným způsobem jako loader překopat i hlavní část dema, kde je naštěstí kromě kontroly nějakého checksumu už minimum akcí s bankováním. To už byla záležitost na pár minut, jenomže moje radost neměla trvat dlouho. Demo se sice pustilo, naběhla hudba a nahoře krásný scroller, ale slibovaný úžasný raytracing nikde. Místo toho pouze nějaké šmouhy v grafice 15. Pohled do dissasemblovaného zdrojáku mi rychle prozradil, kde je kámen úrazu. MegaRAM III podporuje nezávislý přístup Anticu do rozšířené paměti! Podle FAQ by tomu tak sice být nemělo, jenomže realita je jiná. A já jsem teď v koncích. Bob sice v pátek povídal něco v tom smyslu, že jeho Atárko rozšířené na 1 MB paměti á la Pasiu to taktéž umí, jenomže já si nějak nedokážu představit, jak to dělá. Registr $D301 má z nepochopitelných důvodů pouze osm bitů, z nichž šest se používá na bankování, jeden na odpojení/připojení OS ROM a jeden na připojení/odpojení přídavné paměti. Jak se teda ksakru ještě může nastavit přístup Anticu a CPU do XMS? Nevím. Snad mi to Bob v pondělí osvětlí a snad potom budu schopen celou tuhle záležitost dotáhnout do konce. Protože pokud nezávislý přístup Anticu použít nepůjde, bude třeba ještě hodně práce, abych upravené "1 MB Raytracing Demo" mohl slavně předhodit Atari komunitě, která to (jako vždy v podobných případech) zcela určitě ocení.

SDrive a ti ostatní (26/10/2008)

Tak nám vyběhly výsledky letošních SW a HW soutěží, organizovaných německým ABBUCem. Nápad zorganizovat SW a HW Compo (s finanční odměnou pro prvních pět míst) považuji za jednu z nejlepších věcí, co v této dekádě osmibitové Ataristy potkala. Chuť poměřit se s ostatními, pevně stanovený deadline, možnost případného finančního ohodnocení, stoupající popularita soutěže, to vše jsou faktory, které nám každoročně přinášejí velmi slušnou porci zbrusu nového softwaru a hardwaru, který by jinak dost možná vůbec nevznikl. Myslím, že ABBUCu patří za organizaci těchto soutěží opravdu velký dík! Stejně jako všem Ataristům, kteří pro naše milované třicet let staré stroječky vyvíjejí nové aplikace a nové "železo". Klobouk dolů a na místě ho sníst! Letos se stala zvláštní věc, resp. rovnou dvě. Do SW Compa přišlo více utilit než her (poměr 4:2) a do HW Compa dorazilo neuvěřitelných šest příspěvků. Protože já osobně jsem členem ABBUCu, mohl jsem již před pár týdny testovat software z letošního compa a jelikož přes utility nějak nejsem, vyhrála to u mě na celé čáře gamesa Animal Party od Allase (ta ovšem nakonec skončila až druhá za XDOSem). Jedná se o graficky a hudebně velmi zdařilou hru, ve které se mlátí po hlavách zvířátka vylézající z devíti různých děr (že by to byly myši a kus sýra?). Druhá gamesa Blackbox od Cybernoida mě zatím nějak neoslovila. Mám sice rád logické hry, ale tohle je na mě nějaké složité. No, možná je na čase přečíst si návod. ;) V HW Compu si první místo a tedy rovných 500 euro odnáší naši C.P.U. mistři Raster s Bob!kem za SDrive, který podle mě vyhrál naprosto zaslouženě. Potlesk, prosím! A právě u SDrivu bych se rád na chvíli zastavil. Prototyp tohoto zařízení jsem na různých akcích potkával v různém stádiu rozpracovanosti a na téma SDrive jsem s oběma autory vedl dlouhé diskuse. A všechno se většinou točilo kolem toho, že Raster s Bob!kem nehodlají svůj skvělý interface pro nikoho vyrábět. Mnohokrát jsem si to nechal vysvětlit, a i když jejich postoj akceptuju, stejně se s tím nějak těžko smiřuju. Stejná situace nastala svého času také s jejich fenomenálním RAMcartem, jediným podobným zařízením svého druhu na světě. R&B prostě něco vyvinou, investují do toho desítky a možná i stovky hodin svého volného času, vyrobí pár kusů pro svou potřebu a tím to pro ně končí. Hodí na web elektronická schémata, návod na výrobu a starejte se sami, milí Ataristé. Problém je, podle mého názoru, že drtivá většina Ataristů není schopná a taky ochotná se do výroby jakéhokoliv elektronického zařízení pustit. Prostě to třeba neumí (jako já), nevědí jak a kde si vyrobit plošňák (jako já), nevědí kde nakoupit součástky (jako já) a nikdy nepájeli víc než tři dráty a dva odpory (jako já). Hlavní argument Rastera a Bob!ka na tyto řeči je asi toto: vyrobit SDrive nebo RAMcart pro někoho je velmi nákladné a časově je to pro nás naprosto neúnosné. Kdyby se pak lidem účtovala skutečná cena, nikdo by to od nás za tu hromadu peněz nekupoval. No budiž. Já to beru. Ale nemůžu se pořád zbavit divný pachuti v mých osmibitových (stále ještě $20) ústech. Mám pocit, že je za tím i trošku výmluva a i určité jištění se proti případnému masovějšímu zájmu uživatelů. Vyrobit třeba sérii takových padesáti nebo stovky SDrivů, to by určitě bylo něco naprosto šíleného, když si uvědomíme, že každý kus by se dělal de facto ručně. Takže je zřejmě lepší říct, že my to prostě dělat nebudeme, a je po ptákách. Jsem nyní opravdu zvědavý, jaký bude mít SDrive osud. Vyhrál ABBUC Compo (narozdíl od RAMcartu, který pro mě zcela nepochopitelně skončil před třemi lety poslední) a uživatelé, kteří měli možnost ho vyzkoušet, o něm mluví v superlativech. Navíc, oproti v současné době vyráběným německým a polským SIO2SD rozhranním, je úžasně levný na elektronické součástky. Raster s Bob!kem dávají od jeho výroby ruce pryč, to je jasné, ale tentokrát by možná na sériovou produkci dojít mohlo. Třeba se toho ujme někdo v Německu. Kdo ví. Bylo by totiž nanejvýš smutné, kdyby SDrive potkalo to samé co RAMcart, tj. že ho vlastní doslova pár lidí a přitom se jedná o mimořádně užitečnou a skvělou věcičku. Mějte ale prosím na paměti, že toto vše je můj čistě osobní názor. A to jsem onehdy před Rasterem prohlásil, že tady SDrive pitvat vůbec nebudu! Úplně původně jsem tu přitom chtěl duo R&B zahrnout opravdu hnusnou a zdrcující kritikou. Nechal jsem si ovšem jejich postoje vysvětlit a dospěl jsem k závěru, že bude lepší mlčet. Avšak vítězství SDrivu v letošním ABBUC HW Compu mi krásně nahrálo na smeč. SDrive slavně vyhrál, čehož se Raster s Bob!kem částečně ze srandy tak trochu obávali, a já jsem skutečně napnutý, co se teď bude s celým projektem dít dál.

Deflektor - final step? (19/10/2008)

Moje obsese skvělou hrou Deflektor je myslím všeobecně známá. Já tuhle geniální gamesu prostě miluju. Nejdřív jsem jí jako první z řady převedl z XEGS cartu do file verze a odstranil jsem přitom několik malých chybiček, no a docela nedávno jsem vypustil další opravenou verzi, ve které je přístupných všech šedesát levelů. Kromě toho jsem se ve volných chvílích pustil do sestavování vlastních levelů, kterých ke dnešnímu dni mám hotových rovných dvacet. A jak to tak vypadá, tímto to ještě nekončí. Už kdysi dávno jsem kdesi četl, že na sklonku 80. let se Deflektor údajně prodával v Anglii jako disketová nebo kazetová verze, to už přesně nevím, zatímco na vydání cartu již prý opravdu nikdy nedošlo. Když jsem pak později zjistil, jak se věci mají, bylo mi to trošku podezřelé, protože Deflektor je přece 64 kB přepínatelný cart, a i když ve skutečnosti používá pouze sedm bank, pořád je to 56 kB, a to se přece do paměti normálního XL/XE Atari nemůže vejít! Zvlášť když hra používá doublebuffering v grafickém módu. Přesto jsem párkrát zkoušel spočítat, jak by se to do těch 62 kB RAMky, co Atárko má, dalo vměstnat. Nikdy mi to ale nevycházelo. Až tento týden mi to zničehonic docvaklo. Zrovna jsem takhle zkompiloval binár Deflektora, abych se podíval, jestli je mnou navržený level hratelný, a jak tak mačkám Enter, zahlídnul jsem koutkem oka velikost mojí file verze. Něco pod 46 kB. Blik! On v tom je přece 8 kB úvodní sampl, co se po jednom přehrátí může zahodit, plus dva velké statické obrázky! No to vám bylo překvapení. Já na to dva roky koukal a vůbec mi to nedošlo. Vono se to přece nechá do 64 kB dostat!! Deflektor v cart verzi vůbec nepoužívá paměťový prostor $6000 až $7FFF, paměť od $8000 do $BFFF je tak jako tak obsazená dvěma bankama cartu a celá RAMka pod ROMkou, tj. od $C000 do $CFFF a od $D800 až po $FFFF, leží úplně ladem. To už dává dohromady 38 kB a já, když odečtu ten sampl a ty dva obrázky, jsem zhruba právě na těch třiceti osmi kilobajtech potřebné paměti. Může mi tady někdo laskavě vysvětlit, proč mě nikdy nikdo nekopnul pod koleno a neřekl mi to? Já pak vypadám jako naprostý debil. Tady co si člověk sám neudělá, to opravdu nemá. Ale nevadí. Lepší na to přijít pozdě, než nikdy. Teď už zbývá jenom najít si čas a pokusit se celé to ještě jednou předělat, aby si Deflektora (a hlavně připravovaného Deflektora II) mohl zahrát snad už opravdu každý Atarista na svém real HW. Takže mi držte palce, volové!

Balla-Balla (12/10/2008)

Kromě toho, že jsem se na Aukru začal ve velkém zbavovat všeho nepotřebného Atari SW i HW, protože jsem rozjel opravdu velkou debordelizaci, došlo o tomto víkendu i na moje oblíbené bádání. Tentokrát jsem si vzal na mušku hru Balla-Balla. Že jí neznáte? Není divu. Tahle věc kdysi vyšla v německém časopise Diskline a ani já bych o ní neměl ani ponětí, nebýt kolegy tWh. Tuším, že to bylo na fesťáku ve Vizovicích, co jsem ti stěžoval, že na osmibitovém Atárku vlastně není žádný stolní tenis, česky ping-pong. Načež Thomas prohlásil, že "actually is" a že si pamatuje, jak to se ségrou hrával. Tak jsem hned nahodil udičku a že bych to jako rád viděl. A jelikož tWh patří mezi spolehlivé jedince, záhy jsem to měl v poště. Jmenovalo se to Balla-Balla a skutečně to byl stolní tenis. Sice to není žádný zázrak, ale docela to ujde. Je to napsané v Turbo Basicu a po zkompilování je to poměrně slušně rychlé, graficky to taky není nejhorší a dokonce u toho na pozadí hraje muzika. Samozřejmě jsem to okamžitě chtěl třísknout na server, jenomže při obvyklém testování mi to najednou spadlo. Objevila se hláška "Error - 3 at address cosi, Programmenu: Dos, Run or Load?" Prostě klasika, když spadne zkompilovaný (Turbo)Basic. Byl jsem zklamaný a jelikož já jsem velmi nerad zklamaný, vypuklo pátrání po původu hry Balla-Balla, jestli by třeba nebyl k dispozici zdroják atp. Závěr byl bohužel takový, že v časopisu Diskline vyšel pouze zkompilovaný binár a ten již v sobě ono bugu měl. Čili co dál? Pustit do světa hru s chybou nebo se pokusit bugu najít a odstranit? Bé je správně. Chvilkama jsem nad tím přemýšlel a chvilkama i něco zkoušel, ale ladit zkompilovaný TurboBasic, to je práce pro vraha. Runtime část je pod ROMkou a ROMka samotná se neustále vypíná a zapíná, protože některé rutiny z originálního OS se taky používají, a kód, jak už to u zkompilovaných basicovkých věcí bývá, to je docela nepřehlednej maglajz. Nicméně, jelikož nejsem žádnej začátečník, postupně jsem problém více méně rozkryl. Ping-pongová pálka je ve hře Balla-Balla tvořená jedním PMG hráčem a za normálních okolností se pohyb realizuje po sudých pozicích horizontálního registru pozice. Při pohybu doleva nebo doprava se jinými slovy k předchozí pozici přičte nebo odečte dvojka. Rozsah proměnné udávající pozici pálky je od $00 do $90 a právě na těchto mezních hodnotách hra občas spadla. Jak jsem zjistil, je to způsobené tím, že když člověk při pohybu pálkou stiskne tlačítko, přejde se do "jemného" módu krokování a od aktuální pozice se při pohybu do stran odečítá jednička. A když se stane, že po opětovném puštění tlačítka zůstane pozice na lichém čísle, při následném dojetí k mezní poloze dojde k přetečení, resp. podtečení příslušné proměnné. Autor zkrátka a dobře hlídá pouze samotné mezní hodnoty $00 a $90, ale už ne $01 a $8F, a problém je na světě. Rozdíl $01-02 nebo součet $8F+02 hru spolehlivě položí. Naštěstí jsem tu já, abych vše napravil. A vy se můžete příští víkend těšit na světovou premiéru opravené hry Balla-Balla. Tedy pokud mezitím při testování zase nenarazím na nějakou botu z dílny Stockisoftu.

No pište, jen pište! (05/10/2008)

Koukám na průběžný stav ankety zpřed čtrnácti dnů a vidím, že neuvěřitelných čtyřicet procent z vás je více méně spokojeno s tím, v jakém poměru vám tu týden co týden dávkuju novinky. Skoro třetina by chtěla víc programů vzniklých na území bývalého Československa, no a ten zbytek by rád více her nebo naopak více demo tvorby. Čtyřicetiprocentní spokojenost mě těší. Opravdu! Tu třetinu z vás, co by ráda vyšší podíl čs programů, se do budoucna pokusím poněkud více uspokojit, ale čs Ataristi jsou ve srovnání se zbytkem světa přece jenom minorita, takže nějak extra výrazný nárůst se konat nebude. Ono se to lehce řekne, přidej víc toho nebo toho. A napadlo vás už někdy, že je to vůbec docela s podivem, že se na této sajtě poměrně dost často objevují věci, které nikde jinde nenajdete? Nebo kolik že je za tím víkendovým updatem práce? Věřte, že hodně a že mě to stojí dost úsilí, abych přinášel pořád nové a nové věci. Protože vytahovat na světlo světa další a další zapomenuté programy znamená šmejdit po málo známých internetových stránkách a FTP archívech a poté se pracně prokousávat desítkami megabajtů dat anebo - v horším případě - na reálném HW se trápit s kazetama či disketama. Opravdu málokdy se totiž stane, že mi někdo sám od sebe pošle něco neznámého a já tak bez práce přijdu k hotovému. A to ani nemluvím o tom, kolik času jsem už strávil s různými hacky a cracky, jenom abych mohl publiku nabídnout nějakou tu specialitku. V březnu jsem tady v blogu prosil všechny náhodné čtenáře, aby se doma porozhlédli, jestli se jim někde neválí nějaké ty staré Atari kazety nebo diskety, že bych se na ně rád podíval. Odezva, bohužel přesně podle očekávání, byla naprosto nulová. Přesto se ještě jednou pokusím na vás apelovat. Tentokrát se neodvažuju žádat nějakou prudkou aktivitu, jako je lezení po půdách, prohrabávání skříní nebo šmátrání pod postelí. Co takhle mi třeba poslat odkaz na nějakou zajímavou stránku o Atari, kterou bych nemusel nutně znát nebo na nějaký ten zastrčený FTP server? Alespoň nějaká podpora je lepší než žádná, nemyslíte?

Co vy tu? Vy tu co? (21/09/2008)

Docela by mě zajímalo, za čím sem na tuto sajtu chodíte. Pokud vám jde pouze a jenom o to, přečíst si každé pondělí ráno nebo neděli večer právě tuto jednu jedinou úchylnou stránku, je mi vás opravdu líto a rovnou říkám, že dneska dál číst nemusíte. Vy ostatní, co sem chodíte či občas zabloudíte v touze stáhnout si nějaké ty nové prográmky pro osmibitová Atárka, vy naopak čtěte dál velmi pozorně. Dávám vám možnost vyjádřit se ke složení přísunu nového materiálu, protože bych opravdu rád věděl, co vás zajímá nejvíc. V současné době je to tak, že se snažím do novinek dávat více méně vyrovnanou porci her a dem, aby si každý přišel na své. Očekával bych, že lidi asi půjdou víc po hrách, na druhou stranu je ale sajta a8.fandal.cz nejobsáhlejším a prakticky jediným pořádným internetovým zdrojem A8 inter a dem, takže ani tuto oblast nemůžu v žádném případě zanedbávat. Přesto se oblíbenou formou ankety ptám: jste spokojeni se současným poměrem mezi hrami a demy v nově přidávaném materiálu a pokud ne, čeho byste rádi víc? Hlasujte pěkně v klidu a nikam prosím nespěchejte, příští víkendu nebudu doma a tradiční vyhodnocení (spolu s dalším zápisem do blogu) proto přijde až první říjnový víkend...

Jaký je váš názor na složení nově přidávaného materiálu na atari.fandal.cz?
je to tak akorát
736
rád bych víc her
346
chce to víc demo tvorby
333
chtělo by to víc čs programů
301

Zajímavé objevy (14/09/2008)

Jak jsem se tak poslední dobou hrabal z nejroztodivnějších důvodů v různých hrách, objevil jsem řízením osudu několik mimořádně zajímavých věcí. Začalo to při pátrání po hrách, které by šly patchnout pro multijoy. Nenechal jsem se odradit faktem, že jsem kromě zajímavé gamesky Floyd of the Jungle dlouho nemohl na nic natrefit, a pořád jsem dumal, jak takovou zakuklenou hru napsanou pro čtyři hráče najít. Procházet celý můj archív a pouštět jednu hru po druhé se mi opravdu nechtělo, i když jednou na tuto brutální metodu možná taky dojde. Místo toho jsem prověřil všechny bináry na výskyt řetězce "four" v naději, že při nastavování počtu hráčů se tato anglická číslovka použije. Ačkoliv to vypadá jako bláznivý nápad, hned na poprvé jsem zaznamenal úspěch. Narazil jsem na gamesu Challenge 5 (komerčně se prodávala pod názvem Devil's Dare), která současnou hru čtyřech hráčů podporuje. Okamžitě jsem jí samozřejmě patchnul pro multijoy a povzbuzen nečekanou nadílkou jsem začal prohledávat archív na výskyt jiných řetězců, který by mohly odhalit další potencionální kandidáty. Hledal jsem například hexa řetězce odpovídající různým kombinacím instrukcí na čtení poloh joysticků 3 a 4, nebo na čtení spouští 3 a 4. A naprosto nečekané objevy se začaly úplně hrnout. Nejprve jsem demaskoval hru Killa Cycle jako úplně učebnicový příklad gamesy pro čtyři hráče. Poté následovalo zjištění, že čtyři gamesníci mohou hrát i hru Snow Ball Fight, ačkoliv o tom nikde v hlavní obrazovce není ani slovo. Je třeba za běhu hry zmáčknout tlačítka 2, 3 nebo 4, čímž se aktivuje mód s příslušným počtem hráčů. Bohužel troj a čtyřhra není v Snow Ball Fight dotažená do konce, což je velká škoda, protože je to velmi netradiční a zajímavá hra. Postavičky číslo 3 a 4 je sice možno ovládat a dokonce házet koulema, ale úplně chybí detekce jejich zásahů a hra skončí ve chvíli, kdy jednomu z hráčů 1 nebo 2 dojde energie. Pokud by to tam někdo chtěl doprogramovat, budeme s Rasterem jedině rádi. Já se do toho pouštět určitě nebudu, už jsem se letos s jednou podobnou srandičkou spálil víc než dost. Důležité je, že pro příští Flop bude připraveno opět několik her patchnutých pro multijoy. Floyd of the Jungle i Killa Cycles prošly na ByteFestu úspěšně testováním, stejně jako Proto Basketball M4+, pouze Challenge 5 ještě bude potřebovat nějaké úpravy. Když odečtu Floyda, což je celodisková věc, kterou jsme se po dlouhých diskusích nakonec rozhodli do Flopu nedávat, dělá to celkem tři nové multijoyové gamesky. Paráda! Tím ale story nekončí. Podařilo se mi totiž odhalit tzv. velikonoční vajíčko ve známé hře Dig Dug, o kterém zřejmě doposud nikdo neměl ani tušení. Ve verzi z roku 1983 je třeba v hlavní obrazovce stisknout současně spoušť na joysticku 4 a tlačítko OPTION, načež se na obrazovce vypíše tajná zpráva. Dále jsem narazil na cheat ve hře Sea Dragon, což je pro většinu lidí zřejmě taktéž zcela neznámá věc. V hlavní obrazovce se pomocí spouště na joysticku 3 dá volit počet životů (5 nebo 10) a spouští na joysticku 4 se nechá nastavit startovní pozice na začátek jednotlivých etap. To ale pořád ještě není všechno! Na AtariAge se jeden člověk ptal, proč mu padá hra Electrician, když se pokusí vlézt do posledního baráku, což mě okamžitě zaujalo, protože se stejným problémem jsem se svého času taky potýkal. Tehdy jsem si myslel, že mám špatnou verzi hry, avšak tentokrát jsem se na to podíval trošku víc blízka a co nevidím! Normálně chyba v kódu jako prase. Při každém vstupu do nového domečku se v Electricianovi zvětšuje stack, rozhodně ne nijak nebezpečně, jenomže autor část první stránky používá pro svoje účely a zřejmě si to nějak špatně spočítal či co, no a jak tam ty svoje proměnné po sobě maže, tak právě při vstupu do posledního baráku kus stacku zničí a je vymalováno. Na opravu této chyby stačilo změnit parametr jedné instrukce a už už jsem se těšil, jak Electriciana poprvé v životě konečně dohraju, jenže ouha. Splnění mého dětského snu se postavil do cesty další podraz. Hra spadla přesně ve chvíli, kdy jsem se v posledním domě pokusil sebrat tvrdě vybojovaný klíč! A přitom přítel Procyon na AtariAge zaslal screenshot s finální obrazovkou, kde se gratuluje k dokončení hry. Dlouho jsem nemohl přijít na to, kde je problém, protože dokonce i originální image diskety spadnul přesně na tom samém místě. Nakonec jsem po opravdu hustém brainstormingu zjistil, že je tam další buga jako hrom. Když člověk jako poslední hraje barák číslo 7 nebo 8, tak se Electrician po sebrání posledního klíče dostane v přerušení do nekonečné smyčky a gamesa samozřejmě sletí na hubu. Takže Procyon měl neuvěřitelné štěstí, že mu zrovna vyšla poslední mise do domečku číslo 2, zatímco já jsem měl smůlu, díky které jsem ovšem mohl na tu zatrolenou chybu přijít. Opravenou verzi Electriciana si můžete od dnešního dne stáhnout z mých stránek, stejně jako multijoyovou verzi hry Floyd of the Jungle.

No nejsem já naprostá jednička? Jsem.

Dojmy z ByteFestu (07/09/2008)

Pokud mám nějak odstartovat krátké povídání o letošním ByteFestu, nemůžu začít ničím jiným než velkým poděkováním hlavnímu organizátorovi. Vláďa Toman opět odvedl naprosto perfektní práci a je to vlastně jenom jeho zásluha, že jsme se na Smíchově opět po roce sešli. Jeho neuvěřitelný entuziasmus, se kterým ByteFest navzdory všem potížím pořádá, si skutečně zaslouží hlubokou poklonu. Vláďo, ještě jednou dííííííííky moc!! Co se týče vlastní akce, probíhalo vše jako obvykle. Příjezd v pátek večer, odjezd neděle odpoledne a mezitím gamesení, kecání se starými známými i novými tvářemi, okukování a někdy taky testování neznámého SW i HW, obdivování pár skvělých SW a HW novinek, sem tam žraní a málo spaní. Prostě každý podle svého. Co se týče naší Atari sekce, tak se dostalo mimo jiné na testování mnou nově upravených her pro multijoy, přičemž Raster s Bob!kem narazili na chybu ve firmwaru svého SDrivu, což je jejich vlastní SD2SIO interface, jehož existenci snad již není třeba před širokou veřejností tajit. Na place se taky objevil Holyna, přesně jak slíbil, čili další čísílko z ICQ má pro mě od teď svou lidskou podobu. Zdravím! ;) Honza mi předvedl svou úpravu kabelu pro S-video výstup z Atárka, se kterým obraz na mém LG M208WA vypadá poměrně slušně, rozhodně líp než přes anténu. Už se "nemůžu dočkat", až vezmu do svých neobratných pařátů pájku a budu se pokoušet vyrobit si podobný kablík i pro sebe. Zajímavou informaci ohledně hry Chimera mi předal "Fanny" Semecký z bývalého AK Praha, ale o tom zatím budu mlčet. Uvidíme, kam povedou moje pokusy. Jinak už nevím, co bych tak z celé dvoudenní akce extra vypíchnul. Celkově to nemělo chybu. Kdo nepřišel, hrubě zaváhal.

ByteFest již přístí týden! (31/08/2008)

Tak jsme se opět dočkali! Největší multiplatformní retro počítačová akce na našem území otevře svoje brány v pátek 5. září a po dva následující dny bude hostit troufnu si tvrdit desítky nadšenců všech věkových kategorií. Čtvrtý ročník ByteFestu se stejně jako loni bude konat v kulturním sále železniční stanice Praha Smíchov, což je naprosto perfektní místo především z hlediska dostupnosti jak Pražáků, tak i přespolních. K dispozici opět bude díky obětavé práci hlavního organizátora Vládi Tomana dostatečně velký sál na to, aby pojal všechny ty krásné stroječky z dob dávno i nedávno minulých. Vloni byly k vidění jen podle mojí chatrné paměti počítače a herní konzole firem Atari, Amiga, Apple, Sega, Nintendo, Sinclair, Sony, Sharp, Commodore nebo Didaktik. A to jsem určitě na některé zapomněl. Na místě budou jako již tradičně také slavní mužové ze všech vyjmenovaných táborů. Není nutně potřeba s sebou na ByteFest nějaký ten hardware přivést. Klidně jenom zajděte omrknout situaci, pokecat, zagamesit, zavzpomínat. Atmosféra na place je myslím skvělá a každý příznivce starých dobrých počítačových časů by se měl na Smíchově alespoň na pár minut otočit. Příznivci značky Atari by se podle všeho měli dočkat téměř stoprocentního zastoupení všech typů mašinek této firmy, v konzolích počínaje slavnou 2600 a Jaguárem konče, z počítačů budou určitě k vidění zástupci řad XL/XE, ST i Falcon. Všechny potřebné informace, včetně fotografií z loňské akce, jsou k nalezení na oficiální stránce ByteFestu.

Hacking (24/08/2008)

Pověst praví, že jsem jeden z nejlepších a nejaktivnější A8 hackerů na této planetě. No, nebudu to tady za každou cenu zuřivě vyvracet. Pravda je, že seznam mých hacků, cracků a konverzí je skutečně poměrně rozsáhlý a bylo by to dlouhé a určitě nudné čtení, i když jednou bych to tady asi měl všechno vyjmenovat, ať vidíte, jaký jsem chlapák. To by si pak ovšem třeba někdo mohl myslet, že tuto stránku využívám výhradně k vlastní sebechvále a vynášení se do nebes (a výš), což v žádném, ale opravdu v žádném případě není možné takto interpretovat. Pojďme se radši mrknout, cože jsem to zase o tomto víkendu na poli hackingu zmáknul. Nejprve jsem se pustil do hry Trivia Trek od firmy Softsmith, kterou jsem si kdysi stáhnul z Atarimanie. Tato hra pro svůj běh vyžadovala prastarý BASIC revision A, zatímco s novějšími verzemi B a C spolehlivě crashnula ve chvíli, kdy člověk sáhnul na klávesnici. Po nějakém tom bádání jsem se dopátral pro mě do té doby neznámé skutečnosti, že jednotlivé revize Atari BASICu se chovají velmi odlišně při volání příkazu USR. Zatímco revize B a C před vykonáním tohoto příkazu uloží jeden byte na stack a všechny strojové podprogramy volané přes USR by proto měly končit instrukcí PLA, tak revize A nic takového nedělá. Jinými slovy, program napsaný v BASICu A používající příkazy USR pod BASICem B nebo C skončí pádem systému! To je docela síla bych řekl. Naštěstí takových programů je minimum a hlavně, od teď už všichni víme, jak to napravit. Stačí fixnout všechny ty strojové prográmky přidáním instrukce PLA před poslední instrukci RTS. V případě, že je BASICovský program chráněn proti výpisu (jako u Trivia Treku), je potřeba si s tím trošku pohrát v hexaeditoru a poeditovat tokenizovaný soubor, případně si někde stranou na disketě udělat vlastní opravené podprográmky, atd. Však to znáte. Výsledkem je hra krásně chodící na standardním XL/XE stroji, tak jako dvoudisketový Trivia Trek, který někdy v budoucnu samozřejmě hodím na sajtu. Příští týden to ale nebude, protože přednost dostane gamesa I'm Different. I tuto hru jsem našel na Atarimanii a je zajímavá tím, že je napsaná v jazyce PILOT. Tento obskurní jazyk, který je k dispozici i pro moderní počítače, se na Atari prakticky vůbec neuchytil. Atarimania má v databázi pouze sedm programů napsaných pod PILOTem a jenom hra I'm Different jde stáhnout. Jazyk PILOT byl k Atari dodáván jako osmikilový cart, vlastně jako alternativa ke standardnímu BASICu. Člověk prostě vezme cart, zapne Atárko a místo BASICu na něj vyběhne PILOT. Nemám absolutně žádnou představu, jaké jsou možnosti tohoto jazyka, ale úplně špatný to s ním být nemůže, poněvadž hra I'm Different rozhodně není totální kravina. Co jsem koukal, tak program v Atari verzi PILOTu není tokenizovaný, je to prostě texťák s čísly řádků a na první pohled ne příliš pochopitelnou syntaxí příkazů. Zřejmě je to hodně orientované na podporu grafiky. Že by něco jako LOGO? Fakt nevím. Pro mě bylo hlavní zkusit upravit hru I'm Different tak, aby nepotřebovala ten PILOT cart, protože jinak bych si to na svém reálném HW stěží nepustil. Atari PILOT bohužel nikdy nevyšel jako disketová verze, takže musel přijít ke slovu hack. Pár hodin mi to dalo, nicméně dobrá věc se nakonec podařila. Stačilo vzít těch osm kilobajtů originálního cartu, nacpat je od $A000, nastavit RAMTOP, provést inicializaci grafiky 0 pomocí systémové služby, to celé přilepit k maličko upravenému originálnímu souboru AUTORUN.SYS a čáry máry fuk, gamesa I'm Different bude od teď běhat úplně každému. No není to nádhera? Já myslím, že je. Rozhodně jsem zase o něco chytřejší. Závěrem bych rád poděkoval kanadské thrashmetalové skupině Annihilator, že mi svou skvělou muzikou zpříjemňovala chvíle strávené nad hackováním výše zmiňovaných her. Díky, Jeffe! Seš ve svém oboru fakt naprostý machr. Tak jako já v tom svém.

Painter (17/08/2008)

Ač je dnes neděle, nechybělo mnoho a málem jsem zapomněl vás na této stránce, kterou jistě všichni navštěvujete rádi a pravidelně, obšťastnit dalšími výplody mého chorobného mozku. Jenže nějak mi to opět secvaklo a další pokec je na světě. Pokud sem tedy chodíte proto, abyste mohli začít oslavovat den, kdy toho konečně nechám, máte zase smůlu. Pro ty ostatní tu mám něco o Jagovi. Téma se nabídlo jaksi samo. V pátek jsem zaplatil a brzy se doufám stanu šťastným majitelem hry Painter, a to prosím v provedení cartridge. Je myslím naprosto úžasné, že se začaly vydávat homebrew hry na cartech, protože na Jaguárovi není žádný standardnější formát než právě cart. On je to svým způsobem vlastně zázrak. Až do loňského podzimu poslední hra vydaná na cartu někým jiným než legendárním Carlem Forhanem a jeho firmou Songbird Production, která převzala obrovské množství materiálu přímo od končící firmy Atari, byla slavná BattleSphere Gold a to se tehdy psal prosím rok 1999. Poté následovalo několik let, kdy se nově vytvořené věci objevovaly pouze jenom jako nezakryptovaná CD nebo jako bináry pro Behind Jaggy Lines. A obojí nějak není to pravé ořechové. Nezakryptovaná CD si člověk pustí jenom když má CD mechaniku a některý z cartů, co tento způsob bootování podporujou, BJL vyžaduje kabel, PC a buď Jaga s upravenou ROMkou nebo opět nějakej ten speciální cart. Já osobně pravda mám bypass cart od B&C, takže nezakryptěná CD si pustím, ale je to takové nešikovné. Navíc CD mechaniky k Jagovi jsou drahé a ne příliš spolehlivé. K tomu je nutno připočíst i fakt, že hry vydávané v poslední dekádě nejsou šířeny na lisovaných, lébrž pálených CD, a to je další zdroj problémů. Naštěstí se blýská na lepší časy. Začalo to všechno vlastně ve chvíli, kdy byl objeven klíč, pomocí kterého jsou carty a CD zakódovány. Novější hry na CD, jako Gorf či Double Feature, proto již nepotřebují bypass cartridge. Posledním krokem k naprosté dokonalosti je ale samozřejmě nová hra vydaná na mnou tolik opěvovaném standardním cartu. První vlaštovkou se loni v listopadu stala gameska Frog Feast, což je upřímně řečeno dost ubohá věc. Je to port hry známé už na osmibitovém Atari jako Frogs and Flies a kvalitou svou prastarou předlohu rozhodně nijak nepřekonává. Spíše naopak. Nicméně Rastersoftu patří zasloužená pochvala za to, že se do něčeho takového vůbec pustili. Ono to znamená sehnat paměťové čipy, odpovídající plošňák a taky plastovou krabičku, která je rozhodně velmi nedostatkové zboží. Frog Feast navíc podle všeho současně ukázal ostatním, že vydat něco na cartu je prakticky realizovatelné. Jinak si obnovené uvedení hry Painter na trh nedokážu vysvětlit. Tato skvělá gamesa vyšla v roce 2003 jako nezakryptované CD a moc se mi líbí. Je to něco na způsob osmibiťácké hry Jeepers Creepers, má to mraky levelů se systémem hesel a tuším, že jsem to snad i dohrál až do konce. Cartová verze by měla mít těch levelů ještě víc, k tomu manuál a krabici. Co víc si přát?! Snad jen houšť a větší kapky!

Multijoyování (10/08/2008)

Stalo se již tradicí, že pro nové číslo Flopu připravím nějakou tu hru patchnutou pro multijoy. Mluvím tu o gamesách, které již přímo autor napsal pro současnou hru čtyřech hráčů. Těch je ale bohužel hodně poskrovnu, protože pouze úplně první modely osmibitových Atari měly čtyři joystickové porty. V tuto chvíli vím o patnácti takto upravených a veřejně dostupných gamesách. Schmutzpuppe se svého času postaral o patch her Asteroids, Atari Tennis, Basketball, Dandy Dungeon a Mule, Raster upravil Quadrotron a konečně moje maličkost se zasloužila o multijoyové verze games Battleroom, Hockey, Major League Hockey, Maze War, Silicon Warrior, Soccer (Thorn Emi), Soccer (Gamma Software), Survivor a Wingman. K tomuto seznamu je možno od dnešního dne připočítat taky titul Floyd of the Jungle, který jsem právě před pár minutama úspěšně patchnul. Tuto hru bych rád na reálném železe odzkoušel na letošním Bytefestu v Praze a poté jí hodím na web, jelikož se jedná o disketovou hru a do Flopu jí proto dát nelze. Pro náš oblíbený magazín je tak stále připravená jenom jedna jediná multijoyová věc, a to Proto Basketball M4, jak jsem pracovně nazval svou konverzi z konzole 5200. A to je myslím málo. Problém je, že už opravdu nevím, co bych patchnul. Již letos na jaře jsem horko těžko hledal nějakou doposud neupravenou gamesu se současnou hrou čtyřech hráčů. Nakonec jsem jakousi shodou okolností narazil na Hockey a Soccer od Gamma Software a v internetovém FAQ jsem našel zmínku o hře Survivor. Výsledkem aktuálního pátrání byl pak už pouze Floyd of the Jungle. Opravdu jsem v koncích. Už si na žádnou další hru, která by šla upravit, skutečně nevzpomínám. S nadějí se proto obracím na vás, milí čtenáři. Třeba si někdo vzpomenete na něco, co mi uniklo. Jako například Bob!k, který mě onehdy upozornil na Wingmana. Zkuste se prosím zamyslet! Uvítám jakékoliv (smysluplné) nápady. Děláme to přece sami pro sebe (to jako aby nás pak mohl Raster zase v něčem novém rozsekat na hadry) a pro náš milovaný Flop, který bude existovat jenom tak dlouho, dokud v něm bude co zveřejňovat.

Akce konverze (03/08/2008)

Konzole 5200 je v podstatě Atari 400 bez klávesnice, dočte se člověk téměř všude na internetu. Když poté pátrá trošku detailněji, najde i nějaké ty podrobnější materiály pojednávající o této veskrze neúspěšné konzoli (pohříchu všechny herní konzole firmy Atari následující legendární 2600 byly propadáky jak se patří). A v nich se praví, že portovat hry z 5200 na osmibitová Atari by neměl být až takový problém. Jenomže teorie je jedna věc a praxe druhá, že. Mě osobně by nikdy zřejmě ani nenapadlo něco z 5200 portovat, zvlášť když jsem svého času nabyl dojmu, že všechny hry existující pro tuto konzoli už na osmibitech máme. Avšak na sklonku roku 2006 vypálil Mike Langer aka Homesoft rovnou celou dávku předělávek z 5200, především různých prototypů. Hry jako Xari Arena, Frisky Tom, Sport Goofy nebo Looney Tunes Hotel jsou opravdu zajímavé a já jsem samozřejmě hned začal pátrat, povzbuzen příkladem kolegy z Německa, co by se tak ještě dalo naportovat. Zjistil jsem ovšem, že už prakticky nic. Všechno alespoň trošku použitelné bylo už kdysi dávno převedeno a co nebylo, to si vzal na starost právě Homesoft. Nebyl bych to ale já, abych dostal červa z hlavy. Myšlenka něco naportovat z 5200 mě nepustila, a když jsem někdy před rokem narazil na AtariAge na binár prototypu hry Moon Patrol, začal jsem okamžitě jednat. A to i přes to, že zmiňovaný prototyp se velmi velmi podobá verzi vytvořené pro osmibiťáky, jsou tam jenom trošku odlišné zvuky a nějaká ta grafika. Já jsem si ale chtěl hlavně zkusit to portování, takže jsem do toho šel hlava nehlava. Pamatuju se, že jsem celou tu věc opravdu převedl a už už jsem se chtěl radovat, když tu jsem při testovaní zjistil, že označení "prototyp" bylo skutečně na místě. V určitém místě hra crashnula, protože to prostě nebylo dodělané! Bylo to obrovské zklamání, co vám budu povídat. Naštěstí jsem nedávno dostal druhou šanci. Pátral jsem takhle na AtariAge po hrách pro čtyři hráče, abych opět mohl pro Flop připravit nějakou tu gamesku upravenou pro multijoy, a ve fóru věnovaném 5200 jsem narazil na binár prototypu hry "Basketball" z roku 1982. Na skvělé sajtě AtariProtos.com je o tom celé velké povídání, jakým vývojem tahle gamesa prošla. Ve zkratce na tom dělal nejdřív jakýsi neznámý programátor, který to dotáhl do již skoro hratelné verze s podporou čtyř hráčů, pak to převzal někdo jiný, celé to předělal a nakonec z toho vypadnula hra známá jako "RealSports Basketball", kterou na osmibity naportoval Homesoft. Ovšem tu zmiňovanou beta verzi zřejmě nějak nezachytil nebo se mu s tím nechtělo dělat, nevím. A to byla příležitost pro mě. Vyrobil jsem si od toho zdroják a po roce jsem znovu začal do hlavy dostávat vědomosti o fungování konzole 5200. Těch rozdílů mezi osmibitovým Atari 400 a touto konzolí opravdu není tolik. Oba stroje mají pouze 16 kB paměti (u 5200 je to v prostoru $0000 až $4000), oba mají 6502, GTIA, Pokey a Antic. 5200 má samozřejmě jinou ROMku, úplně jinak organizovanou nultou stránku a ještě navíc poněkud odlišné paměťové prostory pro hardwarové registry. Zatímco ty Anticovské jsou stejné (od $D400), tak GTIA je na 5200 od $C000 (místo od $D000 na osmibitu) a Pokey sedí od $E800 (místo $D200). Nahradit tyhle drobné rozdíly je v případě, že má člověk k dispozici zdroják, naprostá rutina a pohoda. Trochu bacha je potřeba dát akorát na tu nultou stránku. Víc práce dá předělat ovládání hry. Konzole 5200 nemá žádná funkční tlačítka START, SELECT, OPTION a HELP jako osmibit, místo toho je tu numerická klávesnička na joysticku. A joystick sám, to je opravdu unikát. Je to v podstatě takové paddle umožňující pohyb ve dvou osách. Tyto analogové ovladače se firmě Atari katastrofálně nepovedly, jsou nespolehlivé, náchylné k poruchám a většina games je s nimi jenom těžko hratelná, protože joystick se sám nevrací do nulové polohy. Abych to nějak shrnul. Při portování beta verze Basketballu z 5200 jsem nejprve musel zdolat hardwarové rozdíly mezi oběma platformami, poté jsem musel upravit ovládání a na závěr jsem jako třešničku na dortíku řešil několik nedodělávek původního bináru. Tento poslední krok nebyl až taková sranda, jak jsem si myslel. Z nějakých nepochopitelných důvodů se programátor rozhodl, že v módu human vs human se hráči ovládají joysticky 2 a 3, což jsem potřeboval předělat na joysticky 1 a 2. Zabralo mi to nečekaně hodně času a to jsem ještě netušil, že poslední buga, kterou jsem hodlal odstranit, bude ještě hnusnější. Jednalo se o chybu při animaci hráče, který stojí na místě a dribluje s míčem, která způsobovala vznik nepěkných cárů grafiky pod nohama hráče. Bádal jsem nad tím docela dlouho a uspokojivé řešení přišlo až po naprosto ponižujícím zkoumání dat pro jednotlivé animace, hromadě trasování, kupě breakpointů a nepočítaně vyslovených i nevyslovených setsakra šťavnatých nadávek. Ale podařilo se. Beta verze Basketballu z 5200 je naprotovaná a měla by se objevit v příštím Flopu. A jelikož vím, že ne každý má multijoy, podporu tohoto interfacu jsem zabudoval pouze do dvou módů hry. Multijoy je tak potřeba jenom pro čtyřhru a trojhru. Ano, slyšíte dobře. Je tam i trojhra human+human vs human+computer! Zbývající tři módy, tj. human vs computer, human vs human a human+human vs computer+computer, multijoy z principu nevyžadují, a proto jsem to nechal na ovládání pomocí joysticků 1 a 2. Snad mě za to v Prostějově (jako obvykle) nezkritizujou, když tuto "novou" hru budou testovat. Vy ostatní si musíte počkat na příští Flop...

Glucholazy 2k8 (27/07/2008)

Před nějakou hodinou jsem se vrátil z letošní Atari párty v polském městečku Glucholazy a ještě pln dojmů tu cca hodinu po svém příjezdu do rodné vesničky sepisuju takový menší report z této snad již tradiční session. Do Glucholaz jsem se vydal po roční odmlce společně s prostějovským Atari klubem, tj. s Rasterem, Bob!kem, Pepaxem, Zdeňkem a Bohdanem, pro zdravotní potíže chyběl pouze Krupkaj. Cestu nám mírně zkomplikovala objížďka mezi Bruntálem a Vrbnem pod Pradědem, ale jinak jsme dojeli myslím v pohodě a rychle jsme našli i budovu jakési školy, ve které se akce konala po přesunu z původního a nám již známého místa. Do Glucholaz nakonec dorazilo překvapivě docela dost lidí, kromě nás a Poláků ještě tWh z Německa a taky pár chalanů ze Slovenska. S nárůstem návštěvnosti vzrostl i počet příspěvků do jednotlivých soutěží, dokonce mám ten pocit, že se sešlo víc obrázků, hudeb, inter a dem než na slavném Foreveru! A když už jsem to nakousnul, tak to i dokončím. Cenu pro nejlepšího hudebníka si odnesl náš již tak nechutně slavný Raster (údajně se jednalo o jakýsi paskvil slepený z mnoha cárů, jenže na takové trapné kecy já už Rasterovi dávno neskáču), nejlepší obrázek namaloval překvapivě Powrooz (a byla to taková krása, že jsem tomu dal maximální počet 10 bodů, jako vůbec jedinému příspěvku ve všech compech), nejlepší 1 kB intro spáchal Mapa společně s PG (ale tady si myslím, že kluci vystříleli prach trošku moc zbytečně, jejich náááádherná věc demonstrující téměř nepoužívanou, avšak mimořádně zajímavou grafickou techniku byla jediným příspěvkem ve své kategorii a na Foreveru by podle všeho zabodovala ještě víc), no a nejlepší demo napsali borci z LaResistance. Pr0be se opět předvedl a v pouhých 64 kB nakódoval nádherné věci, něco na způsob dema The Shrine. Samotná párty byla od pátečního večera až do nedělního dopoledne jeden velký chaos, ve kterém došlo na oblíbené oduševnělé rozhovory na jakékoliv téma (někdy i o Atari, jako třeba když jsem se konečně osobně seznámil s Mikerem, kterého tímto znovu zdravím!), nějaké to gamesení (velmi příjemné bylo, že můj Jaguár rozhodně nezahálel), došlo i na sport v podání ping pongu (ty příšerné prkenné pálky z roku raz dva byly skutečně hodně oldschool), ale především se chlastalo (to jako hlavně Poláci) a taky žralo. Naše výprava v posledním bodě doopravdy zabodovala. Jednak Prostějováci div celé Glucholazy nevykoupili od proslulých mléčných bonbónů zvaných "Krowka", ovšem několikahodinové dýchánky v restauracích na polské i naší straně hranic přebily úplně vše. Hlavně návrat byl úžasný. Nejdřív mírné zklamání z nespolupracujících labutí na jakémsi jezeře a poté vynikající bašta ve Zlatých Horách, to vše završené závěrečnou pohárovou smrští v Olomouci. :) No žrali jsme prostě hrozně! Kromě toho všeho měla párty v Glucholazech taktéž jeden vysloveně skvělý moment i co se týče mého vlastního Atari bádání a snažení. Bohdan byl tak laskav, že s sebou přivezl originální Super Charger plus originální disketu hry Assault Force 3-D. Cílem bylo zjistit, jak to vlastně je s tou drobnou chybou při vykreslování objektů, o které jsem se rozepsal před třemi týdny. Přímo na místě jsme ještě nezmoudřeli, protože Super Charger odmítnul s Rasterovým Atárkem spolupracovat, ale doma se mi to už na starém dobrém 800XL podařilo rozchodit a závěr prosím zní takto: problém se špatným zobrazováním objektů v pravém dolním rohu není buga na straně Bob!kova patchnutého emulátoru nebo mojí hacknuté file verze, nýbrž se jedná o vlastnost (nebo bugu, chcete-li) originální verze hry Assault Force 3-D!! Co to znamená? No že příští víkend pustím celou tu nádheru konečně do světa. Jinak už mě nenapadá, co bych tak víc dodal. Snad jenom toto: Glucholazy 2008 jsou dead, ať žijí Glucholazy 2009!

Hledá se nápad (20/07/2008)

Možná jsem divnej, ale já už teď přemýšlím, co bych asi tak stvořil za hru pro další Flop, který by doufejme měl vyjít zase někdy příští rok na jaře. Respektive ono je to tak, že já vím naprosto přesně co chci napsat, ale chybí mi to nejpodstatnější. Nápad. Možná to zní jako bych si protiřečil, ovšem pouze zdánlivě. Začnu trochu zeširoka. Před několika lety jsem pro Flop spáchal hru Astro4 Road. Je to gameska pro dva až čtyři hráče, primárně určená pro gamesení s využitím multijoye. A4R se myslím velmi povedla (zvlášť ona překrásná modrá planetka v hlavní obrazovce, kterou kreslil tuším... jo, už vím, byl jsem to já) a my si jí proto na různých Atari session čas od času rádi s chutí zahrajeme. Vůbec hry pro multijoy jsou opravdu výborná zábava. Pařba ve více lidech na jednom počítači a u jedné obrazovky má prostě svoje neopakovatelné kouzlo. A proto já již delší dobu pořád dumám nad nějakou další multiplayerovou záležitostí. Tentokrát bych ale chtěl stvořit něco pro paddles. Tyto ovladače pravda nejsou moc rozšířené a her pro ně existuje minimum, například Castle Crisis je ovšem naprosto dokonalá gamesa. A hlavně, k jakémukoliv Atari se dají současně připojit čtyři padlata bez nutnosti mít nějaký speciální hardware. Multijoy interface naproti tomu vlastní jenom hrstka lidí, navíc povětšinou v Evropě. Proto chci dát přednost padlatům, i když použitelnost těchto ovladačů ve hrách je značně omezená. Kromě této volby netradičního ovládání jsem si po večerech vysnil gamesu, která by umožňovala dva základní módy "všichni proti všem" a "týmová spolupráce". Představuju si to tak, že buď budou dva až čtyři hráči bojovat každý za sebe nebo tu proti sobě budou dva týmy, každý se dvěma hráči. Zní to alespoň trošku zajímavě? Mě to přijde jako docela pěkná myšlenka. Bohužel jsem doposud nedokázal ani rámcově vymyslet žádnou hru, která by splňovala tyto podmínky. Proto taky zcela netradičně svoje záměry prozrazuju dopředu a veřejně. Třeba někdo ze čtenářů tohoto úžasného a ve světě tolik populárního blogu zná nebo někde viděl něco, co by se dalo upravit do podoby mého snu, či snad dokonce sám dokáže cosi zbrusu nového vymyslet. Případné vizionáře bych ještě rád upozornil, že by mělo jít o hru poměrně jednoduchou, protože do vývoje něčeho šíleného se nehodlám v žádném případě pouštět. Astro4 Road jsem napsal za necelé dva měsíce a v řádově stejném časovém úseku bych rád zplodil i tuto zamýšlenou multiplayerovou věc. Takže vážení, čekám na vaše podněty!! Nemusím doufám dodávat, že pokud se nakonec idea některého z vás dočká zpracování, bude tento šťastlivec odměněn v credits hry alespoň letmou zmínkou, případně téměř nečitelnou poznámkou malým rozmazaným písmem pod čarou. To slibuju. Na mou duši, na psí uši.

The story continues... (06/07/2008)

Jak jste si mohli všimnout, tak hacknutá verze hry Assault Force 3-D, o které jsem se rozepsal před týdnem, se tento víkend na mojí sajtě neobjevila. Proč? Protože je tu jeden zádrhel. Všechno se krásně podařilo vyladit a hack podle mého odhadu šlape na té samé rychlosti jako originální verze se SuperChargerem, ale v jistých situacích je něco špatně. Je-li objekt v pravém dolním rohu a je-li z něj vidět už pouze vršek, tak v tu chvíli již neviditelné vrcholy se špatně spočítají a výsledkem je, že se objekt zobrazí zdeformovaný. Tento problém se vyskytuje jak u mé hacknuté verze, tak i v Bob!kem patchnutém emulátoru, a proto si nejsme jistí, zda náhodou nejde o chybu přímo v originálním kódu. Nebo je také možné, že je problém na naší straně. Zkrátka nevíme a dokud to nebudeme vědět, hack Assault Force 3-D se vypouštět nebude. Existuje jediný způsob, jak vše ověřit. Je třeba, aby někdo s originální hrou a SuperChargerem vše otestovat na real HW. Takového člověka (samozřejmě ze zahraničí) znám pouze jednoho, a i když jsem ho již před týdnem poprosil, aby se na vše podíval, odpovědi jsem se doposud nedočkal. No ale já věřím, že brzy budeme vědět na čem jsme a pak se konečně dočkáme toho slavného okamžiku, kdy si Assault Force 3-D budou moct zahrát úplně všichni. Než se tak stane, podělím se s vámi o pár snad zajímavých technických detailů. Násobení dvou osmibitových čísel jsem v mém hacku realizoval pomocí tohoto algoritmu. Je to podle všechno vůbec nejrychlejší algoritmus, jaký je možno vymyslet, jedinou jeho nevýhodou je, že potřebuje 2kB na tabulky mocnin. Na dělení šestnáctibitového a osmibitového čísla jsem použil tento algoritmus rozepsaný pro zvýšení rychlosti bez cyklu. Toto obecné dělení se v celém kódu hry objevuje pouze na jednom místě. Na dalších šesti místech se sice také volá dělení, ale tentokrát se jedná o dělení konstantou, konkrétně číslem 100 (decimálně). Pro tento případ jsem algoritmus dělení zoptimalizoval pomocí dvou stobajtových tabulek na cca čtvrtinu potřebného času. I tak ovšem SW násobení a dělení bylo samozřejmě pomalejší než HW výpočty. Naštěstí jsem jednoduchou optimalizací dokázal ušetřit 512 taktů v rutině na mazání obrazovky, která se volá každý snímek (Assault Force 3-D používá doublebuffering) a podle všeho se mi tak podařilo kompenzovat ztráty na výše popsaných matematických výpočtech. Zmiňované dělení číslem 100 by zřejmě ještě šlo krapátek zrychlit pomocí větších tabulek, jenomže je tu problém s místem v paměti. V základní paměti už prakticky není kde brát, jedině vlézt pod ROMku. To by ale znamenalo další a rozsáhlejší úpravy. Do toho se mi zatím nechce, zvlášť když vše funguje jak má. Alespoň podle oka mi to tak připadá. Když se nad tím zamyslím do důsledků, mám pocit, že SuperCharger ta hra vlastně ani nepotřebuje. S trochou snahy se dělení a násobení dá realizovat hodně rychle i softwarově a s pořádně vyladěnými algoritmy na kreslení přímek atp. to všechno mohlo být ještě lepší a rychlejší. Pokud ovšem autoři nenasadili SuperCharger například z důvodu zamezení pirátského šíření svojí hry, jak napadlo Bob!ka. Pokud sledovali pánové z MPP právě tento cíl, rozhodně uspěli...

Na závěr bych tu ještě rád poděkoval Bob!kovi za spolupráci při hrackování hry Assault Force. Jeho rady a náměty se opravdu hodily a bez jeho patchnutého emulátoru bych si ani neškrtnul a nic z toho, o čem tu píšu, by nebylo vůbec možné. (Hele Bobe, věnoval jsem Ti celý odstavec! A samá chvála!! Až vás budu v srpnu s Rasterem nemilosrdně drtit kritikou, vzpomeň si, že umím být i hodný!)

P.S. Někdy ve čtvrtek ráno či dopoledne vyrážím do Vizovic na letošní Masters of Rock a vracím se nejdřív v pondělí večer. Proto o víkendu nečekejte žádný příspěvek do blogu. Znovu se ozvu (možná) až 20. července. Heavy metal is the law!

Assault Force 3-D (29/06/2008)

Mezi opravdu hodně velké zvláštnosti, které během časů herní průmysl vyprodukoval pro naše osmibitová Atárka, patří bezesporu gamesa Assault Force 3-D z roku 1984. A to proto, že ke svému běhu potřebuje speciální cartridge označovaný jako "Super Charger". Tento cart obsahuje čip pro násobení a dělení plus údajně ještě jeden další procesor, jehož funkce není doposud jasná. Hlavní je ale ten matematický čip, který vektorová střílečka Assault Force používá pro rychlé výpočty. Jinými slovy, bez onoho "Super Chargeru" si tuto hru prostě nezahrajete, a to ani v emulátoru, protože podpora "Super Chargeru" do žádného emulátoru nebyla doposud zapracována. Taky proč, když to používá jedna jediná gamesa, že jo? Přitom se ale ví, že Jindroush svého času dokázal zjistit, jak "Super Charger" funguje a podle toho si upravil emulátor Atari800, jehož zdrojové kódy jsou volně k dispozici. Tento patchnutý emulátor si ovšem nechal pouze pro sebe a je velkým štěstím, že se alespoň o svoje výzkumy podělil s Atari komunitou, protože jednak už Atari před pár lety opustil a druhak byl široko daleko znám jako člověk, který se s nikým za žádných okolností o nic nedělil. Doufám, že při sbírání Lego hraček se mu daří lépe... No ale zpátky ke hře Assault Force. Díky Jindroushovi se vědělo, že "Super Charger" komunikuje s Atárkem pomocí čtyř registrů a během osmi taktů procesoru 6502 je schopen spočítat součin dvou osmibitových čísel nebo podíl šestnáctibitového a osmibitového čísla. Procesor 6502, jak známo, žádné instrukce pro násobení a dělení nemá. Existence takové podivuhodnosti jako Assault Force 3-D samozřejmě zajímala spoustu lidí, mezi nimi také našeho slavného Bob!ka/C.P.U. a byl to právě on, kdo začátkem roku 2007 opět dokázal upravit emulátor Atari800 tak, aby simuloval chování "Super Chargeru". A dokonce byl natolik laskav, že mi zkompilovaný binár poskytnul. Mohl jsem si proto Assault Force konečně zahrát, a i když jsem si z toho úžasem rozhodně na zadek nekecnul, přece jenom jsem měl radost, že to vidím. Assault Force vypadá tak trochu jako hra Battlezone nebo Alienbusters, prostě vektorově vykreslované objekty, do kterých se střílí. Není to nijak špičková hra, rozhodně není tak dobrá, jak bych od něčeho, co pro svůj běh používá speciální HW, očekával. Přesto mě od onoho února 2007 čas od času napadlo, jaké by to asi bylo hacknout Assault Force, aby fungovala i bez "Super Chargeru". Jeden dětsky naivní pokus jsem podnikl někdy letos na jaře a i přes jeho neúspěch jsem pořád špekuloval, jak na to. Rozhodující útok přišel před dvěma týdny. RSDISem jsem dal dohromady zdroják a s pomocí Bob!kova emulátoru jsem se tentokrát již seriózně dal do bádání. Začal jsem samozřejmě náhradou násobení, protože existují hodně chytré a pekelně rychlé algoritmy, jak součin dvou osmibitových čísel realizovat. Po pár dnech pokusů jsem uspěl. Všechno násobení jsem už počítal softwarově, zatímco dělení stále ještě obstarával emulovaný "Super Charger". Horší to bylo právě s náhradou dělení. Dokonce i Fox, machr všech machrů, kdysi na jednom diskusním fóru napsal, že žádný rychlý algoritmus na dělení nezná, takže jsem musel vzít zavděk známým postupem, kde se v cyklu provádí různé bitové posuny. Takový algoritmus už ale v rychlosti hodně pokulhává za HW výpočtem "Super Chargeru", zatímco součin se ještě nechá zvládnout v řádově srovnatelném čase. Zkrátka a dobře, Assault Force s kompletní náhradou "Super Chargeru" SW výpočty jsem dal úspěšně dohromady, ale hra je přece jenom o něco pomalejší než originální verze. Přesto z toho mám obrovskou radost, protože jsem to dokázal jako první člověk na této planetě. Samozřejmě tu nebudu nijak sáhodlouze rozvádět fakt, že se tak stalo již poněkolikáté. To už je obehraná písnička. Jsem totiž fakt dost dobrej. Ovšem jestli příští týden vypustím hacknutou verzi Assault Force do světa, to v tuto chvíli ještě nevím. Musím se nejprve poradit s Bob!kem a spol.

Deflektor (22/06/2008)

Měl jsem sen. Svého času jsem moc a moc toužil převést XEGS carty na file verze, abych si je mohl zahrát i na real Atari. Nikdy nevydané pecky jako Commando, Deflektor či Tower Toppler nebo naopak gamesy vypuštěné pouze jako přepínatelné carty (Crime Buster, Barnyard Blaster, Crossbow, Battlezone, Desert Falcon, Bug Hunt, Mario Bros.) mě úplně dráždily. Pak se objevil úžasný XEGS/RAMcart od C.P.U., který sice tvůrci naprosto trestuhodně totálně zabili svou pověstnou neochotou vyrábět ho pro ostatní Ataristy, ale jeden z mála zkompletovaných kusů se mi přece jenom dostal do rukou a výše zmiňované hry jsem mohl pařit i na skutečném HW a ne pouze v emulátoru. Přesto jsem se do převodu XEGS cartů na file verze pustil a během let 2006 a 2007 jsem všechny veřejně dostupné hry tohoto typu úspěšně zkonvertoval. Zvláštní místo mezi nimi má skvělá logická gamesa Deflektor. Jednak to byla moje úplně první konverze, na které jsem si vyzkoušel, že něco takového je prakticky možné, ale hlavně, je to jediná věc z onoho seznamu XEGS cartů, u které je reálná možnost tvorby vlastních verzí. Jedině Deflektor je totiž hra řešená pomocí levelů. S myšlenkou napsat si pro Deflektor level editor jsem koketoval hned od doby, co jsem v srpnu 2006 vypustil file verzi, ovšem až letos došlo k činům. Po dokončení dema "Who Lost the Wallet?" jsem se do toho po chvilkách pustil a minulý týden bylo vše pohromadě. A jak jsem tak zjišťoval, kterak vlastně je všech šedesát levelů v Deflektorovi definováno, přišel jsem na zajímavé věci. Především jsem zjistil, proč jich je právě šedesát. Je to proto, že se jeden level skládá ze 135 hracích polí a 60 krát 135 je 8100 bytů, což je maximum, co se dá do jedné banky XEGS cartu narvat. Mnohem zajímavější ovšem bylo zjištění, že čtyři levely v původním cartu nebyly vůbec přístupné. Místo levelu 18 se tak člověk dostal do levelu 58 a obdobně místo levelu 22 byl level 01, místo 48 pak 11 a konečně místo 56 se ukázal level 04. V těch šedesáti levelech se samozřejmě čtyři opakující se kola v pohodě schovaly, ale kampak na mě! Opravil jsem tabulku pointerů a po dvaceti letech jsem se stal prvním člověkem, který původně navržené levely opět uviděl. Důvod, proč zůstaly skryté, byl jednoduchý. Všechny byly nehratelné. Levely 18 a 48 nešly dohrát, protože díky špatně navrženému rozložení symbolů nešly zničit všechny koule. Level 22 byl pro změnu navržený tak, že laser problikával do všech směrů natolik náhodně, že v časovém limitu bylo zhola nemožné uspět. No a level 56 byl částečně přepsán nějakým sajrajtem. Po zdlouhavých pokusech jsem všechny tyto problémy odstranil a dneska jsem na sajtu třísknul opravenou file verzi Deflektora. Opravdu, nemusíte mi děkovat, rád se pochválím sám. Radost mám o to větší, že jsem pomaloučku začal tvořit svoje vlastní levely, abych snad ještě někdy letos v létě pustil do světa "Deflektor II", který bude mít šedesátku zbrusu nových kol, vše made by Fandal. Zatím jsem jich vytvořil šest, čili jsem v desetině. Já vím, není to mnoho. Ale já mám čas.

PLatariáda 2k8 (15/06/2008)

Před hodinou jsem se vrátil z letošní PLatariády a ještě pěkně zatepla sem pádím zaznamenat svoje postřehy z desátého ročníku této populární jihočeské Atari session. Sešlo se nás v Českých Budějovicích tak nějak jako vždycky a mohl jsem tedy znovu obdivovat staré známé ksichty, mezi kterými tentokrát chyběl Zdeněk Burian, kterého mezi nás nepustil pracovní úraz. Naopak po obrovsky dlouhé době se na scéně objevil legendární Datri a na chvilku se taky otočil Honza Němec, jeden z mála čs. Ataristů, kteří uposlechli mojí výzvy a předali mi na prozkoumání svou sbírku Turbo kazet. Ještě jednou dík, Honzo! Hlavní událostí PLatariády bylo pro mě první veřejné předvádění projektu "W". Naše pocta oldschool demo scéně sklidila dokonce i potlesk okolo stojících a potají zívajících Ataristů (já vás viděl!), následkem čehož Poisonovo ego narostlo o několik dalších desítek procent. Pro mě bylo spíš důležitější, že se díky hlavně Rasterově snaze ukázalo, že Poisonovy problémy s "W" na jeho Atárku jsou zapříčiněny nějakým HW problémem jednoho konkrétního stroje a nikoliv mou neschopností. Jinak naše činnost od sobotního dopoledního příjezdu až do dnešního odjezdu se dá jako již tradičně shrnout do těchto několika bodů: gamesení, kecání, žraní, spaní. Já sám jsem přivezl pouze 7800, o kterou sice skoro žádný z Ataristů nejevil jakýkoliv zájem, ale vše mi vynahradila dvojice capartů, kterou hry jako Centipede, Asteroids, Galaga nebo Barnyard Blaster opravdu bavily. Mě pro změnu asi nejvíc zajímala Wii Petra Liebla. Konečně jsem jí viděl v akci na vlastní kukadla a poprvé jsem na vlastní zápěstí zažil, co obnáší zběsile mávat remote ovladači. Suma sumárum to byla pohodová akce obvykle velmi slušné úrovně. Pobavili jsme se myslím dost a do nevyčerpatelné studnice humorných zkazek z natáčení jsme si úspěšně přidali dalších pár kousků, které nás budou bavit po mnoho následujících let.

Rád bych se ještě zastavil u průběžných výsledků čtenářských anket z minulého týdne, jelikož jsem na PLatariádě slíbil jejich hlubokou analýzu. Nuže, tady je. Zatím to vypadá tak, že většina lidí je se sajtou docela spokojená (což já taky), a za to jsem opravdu rád. Dále zcela souhlasím s tím, že můj blog je brutálně tendenční a rozhodně i s tím, že ankety jsou dost ujeté. Ale rozhodně nemůžu sdílet váš názor, že právě tady je nejlepší stránka o Atari. To prostě není pravda, pokud to přímo není lež. A já jsem vás přitom tolik prosil, abyste hlasovali poctivě. Figurky jako Poison (jinak nejlepší to český hudebník na malém Atari) to samozřejmě a podle očekávání ignorovaly a hlasovaly vícekrát, nicméně i když toto pominu, pořád mi z toho vychází, že jste nehlasovali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Tak takhle vy na mě, vy šibalové? Za mou dobrou vůli, jo? Že já se vám tady snažím ten můj blog vylepšit jak jen to jde? A ještě mi pak ústy nenormálních prostějovských Ataristů jako je Raster nebo Bob!k vynadáte, cože si to tady dovoluju psát? No jen počkejte, já si vás všechny pěkně podám. Já nejenom, že budu rýt a kritizovat a do všech se navážet hlava nehlava, já naschvál ještě přitvrdím! Tohle je můj blog a vy tu konec konců nemáte co pohledávat, vy podkopávači mojí přirozené autority a mojí aury jednoho z nejslavnějších Ataristů tohoto světa. Tohle je válka!! Řekli jste si o to! A my vytrváme, dokud poslední bídný nepřítel našich jediných správných názorů nebude obrácen na pravou víru. A ti, kdo se před mým blogem neskloní, budou nemilosrdně zašlapáni do prachu a nakonec upadnou ve věčné zapomnění, neboť jenom já hlásám pravdu a pravda jsem já!!

"Konečně, konečně!" volají čs. Ataristé (08/06/2008)

Někteří nejmenovaní jedinci, avšak všem dobře to známí šťouralové z Moravy kolem Prostějova, si v minulosti opovážili stěžovat, že tento blog vůbec neumožňuje čtenářům se jakkoliv zapojit do akce, například formou diskuse. Jelikož jsem ovšem široko daleko znám jako člověk, který si dobře míněných výtek a názorů ostatních Ataristů nesmírně váží a vždy je se vskutku pozoruhodnou rychlostí zapracovává do čehokoliv na čem zrovna maká, rozhodl jsem se, že tento neblahý nedostatek mého blogu konečně změním. Přichystal jsem si proto na vás hned čtveřici anket, s jejichž pomocí bych rád zjistil, jak jsou návštěvníci spokojeni nejenom s tímto blogem, ale i s celou sajtou. Hlasujte prosím velmi uvážlivě a hlavně poctivě, protože já výsledkům těchto anket přikládám velký význam.

Fandalův blog je:
nevyvážený
799
tendenční
526
neobjektivní
431

Na této sajtě se mi nelíbí:
sem tam něco
868
hodně věcí
460
úplně všechno
397

Nejlepší stránka o Atari je:
tady
792
támhle
382
jinde
444

Tyto ankety jsou:
poněkud zvláštní
836
dost ujeté
453
naprosto uhozené
431

Tempestování (01/06/2008)

Tempest 2000 je bezesporu jedna z nejlepších her na Jaguárovi a musím říct, že mě fakt baví, i když z ní občas šílím. Ale dohrát jí se mi dlouho nedařilo. Problém se jmenuje level 95. Je to ta úplně nejšílenější "pavučina", která v Tempestovi vůbec je. Není tam skoro nic vidět, člověk střílí prakticky naslepo a ty bestie neznaji slitování. Několikrát se mi tento prakticky nehratelný level dokonce i podařilo udělat, následně mi ovšem vystavila stopku 96 úroveň. A abych se přes tohle všechno dostal k dalšímu automatickému uložení pozice, musel bych se prostřílet v jednom tahu i levelem 97, což pokládám za prakticky nemožné. Takže jsem rezignoval a ke slovu přišel cheat. V hlavním menu to chce stisknout současně 1+4+7+A a pak se pomocí OPTION dá skákat z levelu do levelu. To jsem taky udělal a zjistil jsem, že 97, 98 a závěrečný 99 level se již s trochou námahy dají zdolat. Konečně jsem tak viděl gratulaci k projítí celé hry a s překvapením jsem zjistil, že se tím aktivuje možnost "beastly mode", což je Tempest 2000 zase o jedno patro obtížnější. V tomhle módu jsem se zatím prostřílel regulérní cestou do pověstného 64 levelu, kde je to na ostří nože i normálně. Samozřejmě jsem si nenechal ujít příležitost a i na bestiální úroveň jsem pomocí cheatu "udělal" 99 level a dostal jsem za to pochvalu od autorů. Akorát bych čekal, že za zdolání celé hry by mohly následovat větší efekty a ovace, jedna obrazovka s pár nápisama mi přijde přece jenom docela málo. Na druhou stranu, ROMka Tempestu 2000 má pouhé 2 MB a ty myslím Llamasoft využil dokonale.

Stand-by mode ON (23/05/2008)

Jak mi PG nezištně připomenul, je právě dnes čas přestat plodit tuhle šílenou stránku. Bylo toho myslím tak akorát. Docela s úžasem jsem zjistil, že během minulých šesti měsíců jsem dokázal vyblít přes 135 kB textu, což při 30 řádcích po 60 písmenech strojopisné stránky (1800 bytů) dává víc než 75 stránek! A to už je rozsahem taková hodně ošizená diplomová práce. Rozhodně jsem alespoň svého času pár lidí s podobně "silnými" diplomkami viděl dostat titul. :)) Nicméně teď přišel čas dát si pauzu. Atari, jak víme, pouštím více méně k vodě. Ale abyste neřekli, že jsem úplná svině a neplakali mi na rameno, pokusím se každý víkend něco ze sebe vyžvýknout, abyste měli v pondělí ráno v práci co číst u kafe. Takže nějaký ten nový blábol očekávejte přesně 1. června. Do té doby sbohem.

Nastupuje VBXE? (22/05/2008)

Vypadá to, že Poláci začali "sériově" vyrábět dlouho slibovanou VBXE kartu, které by měla velmi podstatným a dramatickým způsobem rozšířit grafické možnosti osmibitových Atárek. Nejsem hardwarista, takže tomu povídání kolem těch různých blitterů vůbec rozumím, zato se počítám mezi kodéry a docela jsem zvědav na to, kolik programů bude tuhle nádheru jménem VBXE podporovat. Obávám se, že mimo polské vody toho moc nebude. Každopádně bych se na to rád někdy podíval na vlastní oči, to zas jo. Zájem VBXE vlastnit ale zatím jaksi nemám.

"W" schválen (21/05/2008)

Projekt "W" dnes úspěšně prošel připomínkovým řízením a na světě je tedy konečně final verze. Tímto současně oznamuji, že minimálně na několik měsíců nehodlám cokoliv kódovat a vůbec se nějak víc na Atari angažovat. Takže po mě nikdo nic nechtějte nebo budu vraždit. Jediná výjimka se uděluje Honzovi Křupkovi, který právě bádá na poli, jenž mě opravdu eminentně zajímá. Ostatním vzkazuji pouze toto: "Sorry!"

"W" hotov! (20/05/2008)

Yeah! Po značném úsilí jsem dal před chvílí dohromady bootovací disketu s kompletně dokončeným projektem "W". Nebudu prozrazovat další podrobnosti, jenom řeknu, že jsem měl co dělat, abych to všechno narval na jednostranný disk s dvojnásobnou hustotou záznamu. Materiálu tedy náš tým dal dohromady opravdu docela dost. Testování celé té srandy na real HW odhalilo doufejme poslední bugu v hlavní části "W" a opět se ukázalo, že emulátor je sice mocná utilita, ale skutečné Atari to rozhodně není. Svým chováním se mu pouze blíží a v některých speciálních případech je emulátor vedle jak ta jedle. Takže pozor na to! Že ještě něco krásně funguje v emulátoru ještě neznamená, že to pak bude chodit i na skutečném Atárku. A to je v poslední době čas od času bolest některých kodérů. Zapomínají si svoje výtvory otestovat i na real HW.

BTW. Už se těším až se mě zítra ráno Raster zeptá, cože za bugu, kterou emulátor v klidu a bez problémů pustil, jsem to právě objevil. :) Nebo že by se právě proto nezeptal a bude dělat, že tohle vůbec nečetl? Uvidíme. Minimálně jsem si zase jednou pěkně zaryl. A že už jsem tady takhle přímo jmenovitě do nikoho dlouho nedloubal. Asi jsem dostal absťák.

IK+ žije! (19/05/2008)

Krása, nádhera, úžasné! Jeden z nejdéle rozdělaných a současně jeden z nejnadějnější projektů na osmibitovém Atari se po dvou letech dočkal dalšího updatu. Pawel Rosowski překvapil a poprvé od března 2006 se tak můžeme kochat další verzí předělávky International Karate+ z Commodoru C-64. Aktuální bináry IK+ jsou jako obvykle ke stažení ze stránek projektu. Že by se blýskalo na lepší časy a po šesti letech od uvolnění prvních public verzí že by byl na dohled happy end celé téhle ságy? Věru, přál bych si to!

Kdo si počká, ten se dočká (18/05/2008)

Mám ze sebe radost. Za neuvěřitelně směšnou částku 2,20 anglické libry se mi podařilo na eBay vyhrát cart F-18 Hornet pro 7800. Na to, že se jedná o jednu z vůbec nejhůře sehnatelných PALovských her pro 7800, je to úplně úžasná cena. Nyní už zbývá schrastit pouze Pete Rose Baseball, Tank Command a Tomcat F-14...

Kam se to všichni ztratili? (17/05/2008)

Napadlo mě, jak je možný, že během nějakých deseti let zůstaly z kdysi obrovské družiny československých Ataristů ne trosky, ale doslova totální cáry. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se povídalo, že Ataristů jsou u nás desítky tisíc a Spectristů mělo být prý snad ještě víc. Pak během krátké doby nastoupilo PC a osmibitům definitivně zvonil umíráček. Přesto mě překvapuje, jak lidi svoje milované stroječky úplně odepsali. Minimálně z nostalgických důvodů bych očekával, že Atari bude mít hodně z nás někde hluboko v srdci. Je jasný, že Atari se už nedá používat k reálné práci, ovšem dnes, v době emulátorů, by snad alespoň osmibiťáků mohlo být víc. A nemyslím tím lidi, co budou jezdit na srazy anebo vyvíjet nějakou činnost, prostě jenom tak zůstávat Ataristama. Oni možná takoví lidi i jsou, protože v internetových aukcích někdo ty počítače kupovat musí, a v různých fórech se k Atari vzpomínkám hlásí nemálo jedinců. Tak proč jsou česká Atari diskuzní fóra téměř mrtvá? Nevím. Řekl bych, že z těch desítek tisíc Ataristů zbyli v lepším případě už jenom ti, kteří si vzpomenou, že kdysi něco takového vlastnili a že to bylo hezké. Tím to pro ně ale končí. Bohužel.

M$ se vrací na osmibity? (16/05/2008)

Můj dobrý kamarád, bývalý Sharpista a ortodoxní metalista známý pod nickem Sprite mi dneska poslal odkaz na jednu velmi zajímavou věc. Jedná se o zaručeně pravý snímek instalační kazety Windows Vista pro ZX Spectrum. Na přiložené fotce je vidět první z celkem 54125468 instalačních pásek. Podle informací z webu Micro$oftu chodí Windows Vista na všech modelech ZX Spectra, ale grafické rozhranní Aero lze zapnout až od modelů Spectrum 2+ výše. Je to pochopitelné. HW nároky Aera jsou přece jenom docela velké.

Hlavní část dokončena (15/05/2008)

"W" je opravdu blízko dokončení. Myslím, že tento víkend je reálný termín. PG a Poison mi dneska odsouhlasili credits part hlavní části, takže to nyní už zbývá pouze všechno stlačit na jednu disketu, dát tomu bootovací obrazovku z produkce našeho geniálního grafika a bude to připraveno k vypuštění na letošní PLatariádě. Od října trvající kódovací maratón je tedy zdá se skoro za mnou.

Další krůček (14/05/2008)

Dokončovací práce na hlavní části dema "W" pokračují. Ladíme megacredits part, do které Poison naklapal přes tři kilobajty textu, který pak PG krásně přeložil. Pokud vše půjde dobře, o víkendu bych to možná mohl celé uzavřít.

Můj první XEGS (13/05/2008)

Na Aukru se mi dneska odpoledne podařilo vyhrát Atari XEGS, dokonce ještě v originální krabici. Je to můj úplně první stroj tohoto typu v životě! Soudě podle fotek a následné komunikace s Rasterem to vypadá, že jsem padl na sestavu bez light gunu a oddělitelné klávesnice. To mi ale nevadí. Hlavně, že se mi to konečně podařilo sehnat.

"W" jde do finále (12/05/2008)

Tak. Nemožné se pomalu stává skutečností. V projektu "W" jsme se prokousali až k závěrečné části, kterou jsou překvapivě credits a greetings. Začínám neochotně věřit tomu, že se nám to do letošní PLariády podaří zkompletovat úplně celé. Držte nám palce. Poison s tím má velké plány. :)

Další 7800 :) (11/05/2008)

Z Francie mi docestovala další konzole 7800 se SCART výstupem zakoupená na eBay, jelikož její sestřička, kterou jsem sehnal minulej rok, měla problémy s RGB modulátorem. Teď mám konečně perfektně šlapající stroječek, navíc s bezproblémově fungujícím trafem. To, které jsem měl dosud, mělo zřejmě už nějak polámaný dráty kolem toho zvláštního napájecího konektoru a byla docela věda přinutit celou sestavu k činnosti. A nejhorší bylo, že stačil i maličký pohyb s konzolí a šťáva okamžitě vypadla. Takže tomu všemu je doufám navždy konec a nyní už mě čekají pouze samá pozitiva a sociální jistoty. I na dovolenou v Jugoslávii možná dojde...

Narozeniny cs.atari.org (10/05/2008)

Nějak jsem si toho všimnul až dneska, nicméně přejít mlčením to nemůžu. V pátek 8. května oslavil portál cs.atari.org svoje druhé narozeniny. Představovat tuhle sajtu snad nemusím, jistě ji všichni znáte. Já osobně ji navštěvuji skoro denně a myslím, že svůj účel rozhodně plní na výbornou. Nějakou tou aktualitkou přispěju čas od času i já a celkový počet novinek za ty dva roky je docela impozantní. Akorát mi ten čas utekl zatraceně rychle. Přijde mi to jako včera, co se Bohdan tuším na Atariádě 2006 (nebo na Foreveru 2006?) vytasil s myšlenkou ryze českého Atari zpravodajského serveru. Zpočátku jsem to musím říct bral s nedůvěrou, ale naštěstí můj tradiční pesimismus tentokrát dostal totálně na frak.

Všechno zpátky (09/05/2008)

Váš oblíbený loser zase jednou moudře hovořil. Naštěstí máme Rastera, který můj blábol ze 7. května uvedl tímto na pravou míru:

a btw, ciste nejapna drobnost k zapisu o G2F
"...mnohdy tak komplikovaně řešený, že 6502 se díky obrovské zátěži Anticu prakticky nedostane ke slovu."
Nenechme se zmast. Tu zatez prece nedela ANTIC ale prave 6502ka ktera prubezne meni miliony registru. Tj. 6502 se dostane ke slovu hodne, ale stravi more casu nejakyma akcema kvuli zobrazovani, misto aby pocitala neco jinyho co je potreba."

Tak to vidíte. Melu tady nesmysly. Ale líbí se mi, že vynadat člověkovi a sdělit mu, že je naprosto mimo, se dá i za pomoci opravdu vybraných slov. :)

Konec blogu? (08/05/2008)

Léto se nezadržitelně blíží a jakmile dokončíme projekt "W", rád bych Atari aktivity odsunul hodně na vedlejší kolej. To znamená rozhodně žádné kódování, maximálně ve volných chvílích procházení nějakých těch pásek. V dost hustým zápřahu jsem totiž prakticky v kuse od loňského října a už toho mám plný zuby. Silně omezit hodlám taky blog. O čem bych ostatně asi tak psal, když nebudu nic na Atari dělat? Myslím, že hezké datum k ukončení každodenního smolení nějakého toho příspěvku bude 23. květen, kdy uplyne přesně půl roku od chvíle, co jsem na toto místo prásknul prvních pár vět. Poté se možná dokopu k nějakému slintu každý víkend. Možná. Tož asi tak.

Fenomén G2F (07/05/2008)

Zdá se mi to nebo se zkratka G2F stala v poslední době všemocným zaklínadlem? Nějak se nemůžu zbavit dojmu, že se z tohoto bezesporu zajímavého cross-platform nástroje stal jakýsi démon. "Uděláme to v G2F a bude to v pohodě!" nebo "Vypadá to hezky, ale co tomu ještě pomoct v G2F?" Zajímavé. Jako kdyby G2F od teď všechno řešilo a bez něj je naopak cokoliv jiného odsouzené k jistému zániku. Já neříkám, že G2F je k ničemu. Naopak. Je to skvělá utilita a hlavně pro optimalizaci sad znaků pro obrázky v Anticu 4 (případně 2) je to vynikající věc, ale rozhodně to není nějaká všemocná a magická mašina, ze které od nynějška budou lítat super hry a dema. To, že někdo něco v G2F hezkého nakreslí, ještě v podstatě nic neznamená. Výsledkem je přece pouze statický obrázek, mnohdy tak komplikovaně řešený, že 6502 se díky obrovské zátěži Anticu prakticky nedostane ke slovu. Proto bych to nadšení z G2F trochu tlumil. Gonzo nebo Fly a jim podobní sice mohou chrlit desítky krásných obrázků, ovšem něco většího sotva kdy dají dohromady, protože základem bude vždycky kvalitní kód. A na jeho snadné generování pomocí klikání myší ve Windows zatím nikdo žádnou bombastickou utilitu nenapsal...

Pořád to samé (06/05/2008)

Stále se plácám ve "W". Času je málo a Poison dostává nové a nové nápady. Už aby to bylo za námi. Dochází mi trpělivost. Evidentně nejsem ten správný člověk pro týmovou spolupráci. Pořád na někoho čekat nebo si něco zdlouhavě vysvětlovat po ICQ, tak fakt není nic pro mě. Ty tři měsíce, co jsem s "W" strávil, mi daly pořádně zabrat...

"W"... (05/05/2008)

Zase jsme maličko postoupili ve "W". Obrazovka s plazmovýma efektíkama je snad OK a řekl bych, že závěr je už relativně na dohled. Dost na dohled je rozhodně problém s místem v paměti. Mám tam v tuto chvíli takových plus mínus šest kB. Já jsem to Poisonovi povídal, aby tam necpal ty obrovský statický obrázky, ale on že ne, že je to v pohodě. No, uvidíme.

Já teda žasnu (04/05/2008)

Docela neskromně si myslím, že se Atari věnuju docela dost, ale co někteří jedinci předvádí, to úplně čumím. Třeba takovej xxl. Tento polský kodér se vynořil před tuším dvěma lety doslova odnikud a spustil to rovnou na plný pecky. Nejdřív předělal na Atari flashovou minigamesku Scorpions a snad jako první na Atari naportoval Sudoku, potom přitvrdil krásnou hrou Flowers Mania a od tý doby je k nezastavení. Stal se z něj profesionál v oblasti portování her z jiných platforem a jeho Jet Set Willy 2007, Jetboy a Knight Lore mu v Atari komunitě zajistily celosvětovou proslulost. A nebyl by to xxl, kdyby zase na něčem nepracoval. Tentokrát má v merku hru "Night Driver", což je atarácká automatovka ze sedmdesátých let. xxl to celé přirozeně PORTUJE, to jest používá originální ROMky a upravuje to tak, aby to běhalo na osmibitu. Souběžně s tím portuje taky isometrickou chodičku Nightshade ze ZX Spectra. Ten člověk nemůže být zcela normální! Vždyť to je zápřah, že by to jednoho porazilo. Hluboce smekám a klaním se, až mi čelo tluče o podlahu.

A my jsme za to rádi! (03/05/2008)

Nedávno jsem měl ty narozeniny a vlastně jen tak z hecu jsem na hlavní stránku umístil provokativní otázku, jestli teda jako pro mě někdo v den mých kulatin nemá něco zajímavého ze světa osmibitového Atari. Měl jsem na mysli samozřejmě nějakou tu neznámou hru či demo. Ozvali se celkem čtyři lidi. Předně neúnavný zásobovač Miker (díííííííííííííííík) s pár velmi interesantníma polskýma demama, dále Sikor, který mi sice poslal dvě věci ze své produkce, ale ty se dají běžně najít na internetu, pak Charlie Chaplin s pěknou várkou custom map do pár gamesek (za což mu samozřejmě velmi děkuji a doufám, že se někdy brzy dostanu k tomu, abych to prošel a hodil na web) a konečně na mou výzvu zareagoval i Torsten Heubaum z Německa. Poslal mi svou hru Plate Arts, zajímavé to dílko z roku 1991. Stáhnout si Torstenovu gamesku můžete právě od dnešního dne a já jsem opravdu nadšen z toho, že na moje stránky někdo nejenom chodí sosat, ale že je ochoten něčím do mého archívu taky přispět. Doufám, že toto nadšení se mnou sdílíte i vy.

Barvičkovaná odsouhlasena (02/05/2008)

Moje rádoby plasmy se Poisonovi překvapivě líbily a bez většího držkování byly prohlášeny za svaté, respektive za konečné. Plazmová obrazovka je tedy skoro hotová, ještě dodělat scroll, který se tam taky nachází, a zesynchronizovat to celé s hudbou. Poison má totiž velmi rád, když ten a ten efekt začíná přesně v ten a ten patern jeho dokonalé stereo CMC hudby. Mám na to všechno celý víkend, protože Poison bude online zase až v pondělí z práce.

Plazmička (01/05/2008)

Tak, s plazmovým efektem číslo jedna jsem už docela spokojený. Zítra s tím předstoupím před nejvyšší vedení a uvidíme.

"W" žije (30/04/2008)

Opět něco málo nového v projektu "W". Jsme zase o trošku dál v Poisonově scénáři a tentokrát je na řadě screen s plasmou. Ona to teda bude spíš taková pseudoplasma. Zatím mi to rozhodně nefunguje tak, jak bych si představoval, ale snad je to na dobré cestě.

Jistota je jistota (29/04/2008)

Přetrvávající problémy s RGB výstupem u mojí jediné 7800 se SCARTem už mě definitivně přestaly bavit a na francouzským eBay jsem zakoupil druhý kousek tohoto typu. Euro je dole jako nikdy, takže to bylo skoro za babku. Nakupovat je teď radost. Ještě bych potřeboval pár zbývajících 7800 cartů...

A další pásky (28/04/2008)

Pravidelný čtenář tohoto příšerného blogu, Honza Němec z Českých Budějovic, zareagoval jako jeden z mnoha :) na mou výzvu k záchranné akci Turbo kazet a poslal mi jich rovnou celou krabici. Děkuji! Ech, no řekl bych, že o zábavu mám na nějakou dobu postaráno...

60 metrů přes překážky (27/04/2008)

Z Atariády jsem si kromě jiného přivezl rovnou kopu kazet od Tomsoftu a dneska jsem se poprvé pustil do jejich procházení. Díky bohu má všech šedesát kousků až na dvě čestné výjimky poctivé popisky. Není to proto taková šílenost jako v jiných případech. Jenom za dnešek jsem prověřil osmnáct pásek a už jsem narazil na jednu věc, kterou jsem dlouho hledal. Je to sice jenom BASIC, ale je to dobře napsaný a je v tom i trocha strojáku, aby to mělo patřičný odpich. Hrával jsem to kdysi na přelomu osmdesátých a devadesátých let, a tak mi udělalo velkou radost, že jsem to zase spatřil. No, příští víkend to na sajtě uvidíte i vy. Pro nedočkavce dodám, že se ta perla mého mládí jmenuje "Schatz-Hoehle".

Zdrojáky pro Bob!ka (26/04/2008)

Slavná gamesa Rescue on Fractalus! patří vůbec k tomu nejlepšímu, co se na osmibitovém Atari dá hrát. Tato 3D akční hra natolik zaujala našeho Bob!ka/C.P.U., že se rozhodl podívat se tomu celému trošku více na zoubek. Zjistil už řadu hodně zajímavých věcí, se kterými snad jednoho dne seznámí i širší Atari veřejnost. K opravdu dokonalému pochopení grafického engine RoF mu ale ještě cosi schází, a tak mě požádal, zda bych mu od této supergamesy nedal dohromady zdrojový kód. Neprozradím žádné velké tajemství, když řeknu, že zdrojáky prakticky od čehokoliv jsem schopen vytvořit za pomoci úžasného skriptovacího dissasembleru RSDIS z dílny Radka Štěrby. Raster tuto utilitku napsal tuším již před několika lety a o její existenci se zmínil i mě. Tehdy jsem to přešel více méně bez povšimnutí, ale jakmile jsem začal koketovat s myšlenkou file verzí 64 a 128 kB XEGS cartů, rychle jsem si na RSDIS zase vzpomněl. A vlastně jenom díky RSDISu jsem pak svou šílenou vizi převodu switchovatelných XEGS cartů úspěšně realizoval. Nasbíral jsem přitom myslím hodně zkušeností, takže vygenerovat zdroják od Rescue of Fractalus! bylo pro mě poměrně snadné. Vyšel jsem z originální diskové verze RoF, nezabýval jsem se ale úvodním loaderem, tj. nápisem Lucasfilm a obrázkem mateřské lodi. Výsledný zdroják má přes 400 kB a po zkompilování je plně funkční. Teď by mě docela zajímalo, co s tím bude Bob!k provádět...

Extremist Pack #4 (25/04/2008)

Po opravdu dlouhé době se mi do pracek dostala nová věc pro Jaga. Extremist Pack #4 obsahuje podle obalu následující megachuťovky: nějaké interní soubory firmy Atari ohledně GameFilmu a testování BIOSu CD mechanik, dále technickou dokumentaci k Jagovi a především zdrojáky ke gamesám Checkered Flag, Club Drive, Crescent Galaxy, Cybermorph a Hover Strike. Skutečné poklady, řekl bych! A to i přes to, že programovat se na Jagovi rozhodně nechystám. Prostě je krásné takovou věc vlastnit. Jojo, ohledně Jaguára jsem dočista a pouze sběratel a gamesník.

Krušná rána opilcova (24/04/2008)

Ač notně zmožen středeční oslavou mých narozenin v pražské hospůdce U dudáka, kde jsem to jako již tradičně zapil s partičkou starých kamarádů, přesto jsem k večeru opět zasedl k počítadlu a do "W" jsem vypotil trošičku kódu. Bohužel Poison bude prý až do pondělí mimo civilizaci, takže toho už tento týden moc nenakóduju. Snad ale dám s PG dohromady jeden z obrázků, čímž by se měla definitivně vyřešit další obrazovka.

Vtip (23/04/2008)

Víte, co znamená zkratka SIO? Ne? Přece Sure I'm Old.

Zase "W" (22/04/2008)

Chvilkama trošičku pokračuju na "W". Nadšení u toho nejevím už dávno žádný. Samé předělávky, nápady na poslední chvíli, atp. Až s tímhle projektem skončím, tak nechci kódování do zimy ani vidět. Je to sice smutná zpráva pro Flye, se kterým mám rozdělanou již několik LET jednu hru, ale čeho je moc, toho je příliš. Že já vůůůůůůůůůůůůůůůl se do toho "W" pouštěl.

Ich bin star! (21/04/2008)

Raster mi poslal odkaz na fotku, kterou kdosi pořídil na Atariádě. Předseda prostějovského Atari klubu Zdeněk Burian mi na ní předává velkou mléčnou čokoládu značky "Studentská pečeť". Dostal jsem jí jako cenu pro nejlepšího přispěvatele letošního magazínu Flop, či tak nějak to povídal. Prsa se mi dmou pýchou. Hned si připadám opravdu důležitě. Pokud jste přežili prvotní úlek nad tím snímkem, tak jsem to odporné individuum vpravo.

Zdravý nemocný (20/04/2008)

Bolest v zádech přes noc konečně trochu povolila, takže už nemám nutkání chodit po bytě po čtyřech. Využil jsem toho k tomu, abych se pokusil nakódovat další efekt do "W", jako obvykle podle velmi mlhavých instrukcí páně Pešouta. Uvidíme, co mi na to zítra milý Poison poví, respektive kolikrát to budu zase muset předělávat.

Narozeniny jako řemen (19/04/2008)

Dneska je mi přesně kulatých $23 nebo %00100011, podle toho, v které číselné soustavě žijete. Myslel jsem, že budu ve volném čase pracovat na "W", ale místo toho se teď u klávesnice doslova kroutím bolestí a na nějaký kódování nemám vůbec náladu. Nějak se mi v noci při sledování pátýho zápasu mezi Rangers a Devils zablokovaly záda či co a je to taková bolest, že jsem ráno ani nemohl vstát. Chůze i sezení je hotovový peklo. Zasraný narozeniny!

Další kodér na obzoru? (18/04/2008)

V Česku v současné době aktivně a pravidelně kódují ve strojáku už pouze dva lidi. Já a Mistr Raster. Myslím, že toho oba máme docela dost (já teda rozhodně), a proto mě velmi potěšil PG, když mi poslal intro, které tvoří společně s člověkem skrývajícím se pod nickem MaPa. Tento Atarista rozhodně umí! Bylo by naprosto úžasné mít třetího do party, zvlášť když já bych se vskutku rád začal věnovat taky kódování na 7800. MaPa je moje naděje. Jen tak dál chlape! Máš na to!

Ty vole!!! (17/04/2008)

Čas 6:55 a Fandal se klepe jako osika. Na Vysočinu padla dneska ráno mlha a já - počasí nepočasí - musel jako obvykle do práce. Znamená to přejet s mou Feldou nějakých 25 km. No a po pár kilometrech se to stalo. V mlze, že by se dala krájet, proti mě v mírný zatáčce najednou vylítly dvě auta vedle sebe. Nějakej borec ve stříbrným Audi (či co to bylo) se prostě rozhodnul, že bude předjíždět. Viditelnost takových třicet metrů a to hovado se klidně pustí do takovýho manévru. Říká se, že se člověk v takovou chvíli nestačí ani leknout. No, já jsem se leknout stačil, ale to bylo všechno. Brzdit nebo tak něco mě ani nenapadlo, jenom jsem se snažil trefit do té šíleně úzké mezery u pravé krajnice. Do teď nechápu, jak jsme se všichni na tu silnici tři vedle sebe vešli. Minuli jsme se doslova o centimetry. Nechcete někdo pár litrů adrenalinu? Mám tu teď trošku v zásobě a nemám pro něj tak nějak zrovna použití. A ty jeden debile debilní v tý dvoulitrový TDi káře, co bys asi dělal, kdyby tam místo uzoučké Feldy jel náklaďák?! Já ti řeknu co, ty kreténe! Dávali by tě do rakve po kouskách, imbecile jeden!

Omluva Poisonovi (16/04/2008)

Se mnou to není snadný. Jsem člověk netrpělivý a nadto ještě cholerik, což je vskutku vynikající kombinace. Takže se občas stane, že vypěním. Je potřeba to ale brát s rezervou. Já to tak nemyslím. Teda myslím, jenže rychle mě to přejde. Jako například dneska. Další zdlouhavá komunikace s Poisonem po ICQ, další zdlouhavé vysvětlování, co je a co není možné prakticky realizovat, a následná erupce. Dokonce tam prosvištěla i jedna nadávka. Fuj, to jsem ale ošklivý člověk. Čili se tímto Markovi omlouvám, spolupráce samozřejmě pokračuje. A ostatní varuju. Nehrajte si se mnou! Když mám špatnou náladu, jsem někdy až hnusný. Konec sebekritiky. A teď jděte všichni do prrrr...ohřátých postýlek. Už je po večerníčku.

No konečně (15/04/2008)

Po neuvěřitelně dlouhém trápení jsem dodělal obrazovku s megascrolem v projektu "W". Naprosto šílená komunikace s Poisonem a z toho plynoucí neustálé předělávání skoro úplně všeho nevěstí do budoucna rozhodně nic pozitivního. PLatariáda se blíží závratnou rychlostí a z "W" zbývá udělat ještě spoustu obrazovek. Nevěřím, že se to dá stihnout.

Swapz je venku! (14/04/2008)

Snad jste to již postřehli. Dneska byla v rámci Flopu 51 uvolněna pro veřejnost moje nová hra Swapz. Měl bych ale rozhodně říkat spíš naše hra. Velkou a podstatnou zásluhu na ní má PG. On navrhl naportovat na Atari právě tuhle věc a je i autorem veškeré naprosto cool grafiky, muziky a zvuků. Swapz je Atari verze populární gamesky Bejeweled, se kterou se můžete na jiných platformách setkat taky pod názvem Diamond Mine nebo Zookeeper. Její pravidla jsou velmi jednoduchá, prohazováním sousedících symbolů je třeba vytvářet minimálně trojice stejných symbolů v horizontálním nebo vertikálním směru. V každém levelu je cílem vymlátit alespoň 160 symbolů a čím vyšší level, tím více bodů za odbourané symboly získáváte. K realizaci hry bych poznamenal pouze to, že první řádek kódu jsem napsal někdy na konci září 2007 a v lednu letošního roku byla hra kompletní. Dvě poslední chybičky jsem pak odstranil v březnu. Z programátorského hlediska byl největší oříšek napsat rutinu, která kontroluje, zda jsou v hracím poli ještě volné tahy, a především rutinu na animované prohazování symbolů. Hrací pole je totiž v anticu 4, tj. ve znacích, a přechod symbolů přes sebe je proto řešen jako tzv. softwarový sprite. Celá ta sranda je o to složitější, že přes sebe mohou přecházet inverzní a neinverzní znaky (barva modrých a zlatých symbolů je definována právě inverzí znaků), což si vyžádalo zapojit do zmiňované animace také PMG. Doufám, že se vám všem bude Swapz líbit. Případnou závislost na této hře konzultujte se svým obvodním lékařem.

Dojmy z Atariády (13/04/2008)

Atariáda 2008 je minulostí. Naprosto nečekaně se nás v Prostějově sešlo rovných padesát, a to ještě někteří jedinci museli původně plánovanou účast na poslední chvíli zrušit. Zato dorazila hned čtveřice Ataristů z Německa plus několik slovenských braťou. Z nich nejvíce potěšil a překvapil Milan Zelenay z Trnavy, o kterém nikdo předtím nikdy neslyšel. A on tu najednou byl a vytasil se na nás s disketou krásných her z vlastní produkce a dokonce slíbil, že některé by snad mohl dát k dispozici pro příští Flop. Nádhera! Co se týče aktuálního Flopu, tak ten také oficiálně vyšel, ale mezi prostý lid se dostane až zítra, protože Raster tam chce ještě opravit pár droboučkých překlepů. Taktéž zítra bude uvolněna moje nejnovější hra Swapz, tajemný to projekt "S", na kterém jsem spolu s PG pracoval od konce loňského září. Co jinak k Atariádě dodat? Byla příšerně (ne)zorganizovaná. Skoro již tradiční after part ve Velenově byla zrušena, ačkoliv vše bylo zařízeno, a místo toho jsme v Olomouci na sebe hulákali v nějakém zakouřeném lokále. Spát jsem šel u Zdeňka v Prostějově ve značně unaveném stavu až kolem čtvrté ráno a pak jsem dopoledne musel odřídit svých 120 kilometrů ke sladkému domovu na Vysočině. S sebou jsem si přivezl krabici kazet a disket od Tomsoftu, za což Vláďovi moc děkuju. Za zmínku určitě stojí také Bob!kův neúspěšný pokus udělat něco s pokaženým RGB výstupem na mojí 7800, seznámení se s Vlaďou Mátlem, co provozoruje CALP, a v neposlední řadě několik skvělých bitev v nově patchnutých hrách pro multijoy. Kdo by čekal, že naprosto stupid Hockey od Gamma Software z roku 1981 bude mít nakonec takový úspěch?! Celkově musím konstatovat, že Atariáda 2008 se povedla, byť místy to lehce skřípalo.

Atariáda klepe na dveře (11/04/2008)

Zítra se v Prostějově koná tradiční Atariáda. Jako vždy se sejdeme v oblíbené restauraci Haná. Všichni příznivci značky Atari jsou samozřejmě srdečně zváni! A já myslím, že bude na co koukat. K vidění budou všemožné konzole, co kdy firma Atari vyráběla, od 2600 až po Jaguára, stejně jako snad všechny typy počítačů z její produkce, od osmibitů až po Falcony. Osmibiťáci se navíc mohou těšit na nové číslo magazínu Flop. Velký zážitek slibuje také osobní účast slavných Ataristů z území bývalého Československa, na které se podle posledních zpráv přijedou podívat i návštěvníci až ze zahraničí. Případným zájemcům o návštěvu Atariády mohu nabídnout jedno volné místo ve svém vozítku, které se zítra po ránu bude pohybovat po tradiční trase Ždírec nad Doubravou - Žďár nad Sázavou - Nové Město na Moravě - Bystřice nad Pernštejnem - Boskovice - Prostějov.

Nečekané souvislosti (10/04/2008)

V posledních dnech jsem dělal s Bob!kem interview pro Flop a jelikož náš prostějovský kolega zodpovídání mých otázek několik týdnů poctivě odkládal, bylo to teď trošku hektické, protože nový Flop by měl vyjít již v sobotu. Během naší vzájemné komunikace samozřejmě došlo i na tradiční výroky jako "Kdo to bude číst?", "Koho to vlastně zajímá?" nebo "Proč já jsem s tímhle souhlasil?". Všechno toto hudrování pak vyvrcholilo Bobovým konstatováním, že jeho patrně nejdůležitější funkce v Atari komunitě je řidič. To je bezesporu naprostý nesmysl, ale s odstupem času mě to opravdu pobavilo, to když jsem si to dal do patřičných souvislostí. Polské Atari grupy vždycky velmi rády prezentovaly svoje složení, jakože ten a ten je kodér, jiný zase grafik, někdo hudebník nebo swapper. Zcela zvláštní funkce byla noper, čili člověk, který v grupě nedělá vůbec nic, jenom tam je. Podle tohoto vzoru navrhuju uvádět složení české grupy C.P.U. od teď takto: Raster/coder, Bob!k/driver. Že by náš slavný Raster měl už i osobního řidiče?! Proč ne. Legenda si to přece plně zaslouží.

Almost there (09/04/2008)

Skoro to vypadalo, že to dneska snad už nezvládnu, ale nakonec jsem zabojoval a dokódoval jsem hrubý nástřel ukončení všech efektů na bigscroll obrazovce. Zítra to musí Poison - pán nad životem a smrtí každého bajtu v projektu "W" - schválit a hlavně musíme společně odladit přesné časování všech těch nástupů a ústupů jednotlivých částí. To by již ovšem neměl být až takový problém.

A zas kousek (08/04/2008)

Tak už nám bigscroll krásně stereo zvučí a běhají u toho pěkné equalizéry. Teď ještě dodělat náběh a ukončení všech efektů na této obrazovce a bude to celé v cajku. To doufejme zvládnu zítra. Koukám, že slovo "zítra" se mi tu objevuje podezřele často, ale tak už to prostě je. Téměř nikdy se mi nepodaří následující den splnit vše, co jsem si naplánoval. Jenže jak to mám jako dělat, když Poison a PG skoro pokaždé přijdou zase s nějakým vylepšením, které předtím nebylo v plánu? Že jo, klucíííí!?

Ale vždyť vono to pude (07/04/2008)

Hodně jsem zapracoval na "W". Obrazovka s megagigapentascrollerem je o další pořádný kus dál. S trochou svých nápadů a postřehů přispěli do mlýna všichni tři zbývající aktivní čeští osmibitoví Ataristé (tj. Raster, PG a Poison) a výsledek se myslím povedl. Zítra to zkusím ozvučit a dotáhnout do finále. No a pak hurá na další obrazovku.

Top Secret (06/04/2008)

Jak jsem tu včera tesknil po Speed Ballu, tak jsem si uvědomil, že i Poison neustále naříká nad jednou ztracenou věcí ze své produkce. Jedná se o megademo Top Secret, které svého času dala dohromady grupa Czech, jejíž členem Poison byl. Chlapci to dělali samozřejmě v Turbu a co mi Poison povídal, tak jedinou kopii, kterou pustili ven, dostala slovenská grupa GMG. Je tedy možné, že i Top Secret se stále někde toulá. A snad ani nemusím zdůrazňovat, že jakákoliv pomoc při nalezení tohoto dema by byla více než náležitě odměněna. V tomto případě Poisonem.

Speed Ball (05/04/2008)

Ani nevím proč, ale vzpomněl jsem si zčista jasna na svou úplně první hru napsanou kompletně ve strojáku. Jmenovala se Speed Ball a byl to vlastně trošičku vylepšený, nicméně stále klasický Pong. Dělal jsem to nejspíš někdy v roce 1991, možná 1992. Psal jsem to v assembleru MAC/65 a už si vůbec nevzpomínám, jestli jsem zdrojáky ukládal na kazetu v Turbu nebo v klasice, ale spíš to byl standardní záznam. Speed Ball určitě byla nic moc hra, byla to ovšem moje naprostá prvotina a strašně rád na ní vzpomínám. Je hrozná škoda, že jsem o ní svého času přišel, to když jsem neprozřetelně prodal svou 130XE a všechno, co jsem k ní měl. Ale třeba ještě někde žije. Minimálně na mých tehdejších kazetách, pokud snad stále existují. Takže jestli máte náhodou doma nějaký kazety s podomácku tištěnými obaly s nápisem "Fandal", tak vězte, že máte ve vlastnictví něco úžasného! A já jsem ochoten Vás milovat do konce života, pokud byste mi snad případně hodlali ty pásky poskytnout. Prosím prosím...

"W" v polospánku (04/04/2008)

Něco málo jsem zkoušel udělat na "W". Pořád se točím kolem giga scrolleru. Poison tam chce docela náročné efekty, alespoň na mou programátorskou úroveň. Plácám se v tom opravdu krásně, ale o víkendu to doufám posunu zase o kus dál. Ono by to vskutku chtělo s tím výrazněji pohnout. Do PLatariády, kde chce Poison projekt "W" poprvé veřejně prezentovat, až tolik času nezbývá...

A další jsou tady (03/04/2008)

Přifičely mi domu z UK Alien Brigade a Fatal Run pro 7800. Druhou jmenovanou hru už jsem zkoušel na VZAKu a docela se mi líbila. Hezké závody autíček ve stylu The Great Cross-Country Road Race z osmibitů, kde se navíc dá vylepšovat kára. Pěkné! Alien Brigade je taky moc krásně provedená střílečka a už vím, kde vzali Poláci svého času inspiraci pro Special Forces nebo Operation Blood. Tyhle dvě gamesy připomínaji Alien Brigade zatraceně hodně! Grafické možnosti 7800 jsou ale někde úplně jinde než u Atárka, takže u mě to vyhrává Alien Brigade. S light gunem je to prostě masakr jak má být.

Den poté (02/04/2008)

Doufám, že vás můj včerejší aprílový žertík s emulací C-64 na Atárku moc nerozhodil. Tak jako například Rastera, který mi to, jak se říká, sežral chudák i s navijákem. :) Obsahem podobná aprílová zpráva se do Atari světa rozletěla taky z US, kde prý dali dohromady hned tři prototypy her pro 7800. V tomto případě ale o srandu nejde, ono je to pravda!! Příznivci konzole ProSystem jsou tak po včerejšku zase o něco bohatší. A především dvě hry typy shoot'em all, tj. Plutos a Sirius, jsou opravdu překrásné kousky. Obě tyto gamesky vyvíjel začátkem 90. let známý Tynesoft a obě jsou plně hratelné. Plutos vypadá podobně jako na osmibitech Warhawk, Sirius zase jako Zybex. Třetí do mariáše, hra Rampart, je dílo přímo firmy Atari. Jedná se o port stejnojmenné hry z automatů, ale je to pouze částečně rozpracované. Ovšem Sirius a Plutos, to jsou prostě totální bomby! To zkrátka musíte vidět! Takže juchů na AtariAge, kde jsou ke stažení příslušené bináry.

HW emulace C-64 na Atari!! (01/04/2008)

Zrovna jsem dostal z Polska email od Electrona/TQA, známého hlavně vývojem nové grafické karty VBXE pro naše osmibitová Atárka, a to, co mi sdělil, mi doslova vzalo dech! Vypadá to totiž tak, že ve stádiu hodně pokročilé betaverze je další rozšíření VBXE, a to prosím HW emulátor Commodoru C-64! O co jde? V zákaznickém čipu je ukryt kompletně celý stroj C-64 a právě díky úžasným vlastnostem VBXE bude nyní Atari schopné v pohodě zobrazovat všechny grafické vymoženosti modernějšího Commodoru. Jinými slovy bude možno na Atari přímo spouštět nativní C-64 aplikace! Toto je naprostá fantazie! Podle Electrona je vše na velmi dobré cestě a jak jsem viděl screenshoty z Turricana nebo Elite běžící na o VBXE "vytuněné" 800XE, tak má svatosvatou pravdu. Jsem úplně u vytržení!

Překvápko z US (31/03/2008)

Včera večer mi v emailu úplně z ničeho nic přistála naprosto neznámá hra Pongo, a to přímo od autora Marka Rileyho. Tož toto se mi ještě nikdy nestalo! Byl jsem opravdu překvapený, mimo jiné také proto, že ta hra ne a ne fungovat. A přitom Mark mi tvrdil, že jemu to chodí krásně. Tady musím předeslat, že Pongo mi dorazilo jako CAS, čili image kazety. Po delší komunikaci se ukázalo, že ten CAS soubor funguje jenom pod emulátorem Atari800WinPLus 3.1, zatímco verze 4.0, kterou používám já, vždycky spolehlivě crashnula. Když se tento zádrhel vyjasnil, dal jsem už velmi rychle dohromady file verzi. Při té příležitosti jsem si naplno uvědomil, jak krásný nástroj emulátor Atari800WinPLus 4.0 je, protože předchozí verze 3.1 nemá žádné breakpointy ani žádný výpis trasování na disk, bez čehož si dávno nedokážu práci na čemkoliv představit. Jediné zklamání z celé akce přišlo dneska ráno, když jsem zjistil, že moje file verze Ponga je k dispozici ke stažení z AtariAge, kam ho autor přes Guryho poslal. A já se tolik těšil, že tenhle víkend Pongo exkluzivně pustím do světa právě já! Škoda.

Tak jinak (30/03/2008)

Zklamání z neúspěšného pokusu o hack Space Invaders jsem si vynahradil jinde, i když je to spíš jenom taková maličká útěcha pro zhrzené sebevědomí. Prostě jsem pro Flop vyplodil více méně z čirého zoufalství něco jiného. Není to žádná velká sláva, ale svůj účel, tj. zaplácnout kus místa na disketě, to rozhodně splní.

Tak toto nevyšlo... (29/03/2008)

Měl jsem v úmyslu udělat pro Flop hacknutou verzi hry Space Invaders, ve které by přibyl coop mód dvou hráčů, ale praktická realizace se ukázala být podstatně složitější, než jsem si ve své bezbřehé naivitě zpočátku myslel. Holt budu muset vymyslet něco jiného, čím bych do našeho časopísku na poslední chvíli přispěl. Bohužel nápadama zrovna nehýřím. Ach jo.

Bajt k bajtu sedá (28/03/2008)

Mám za sebou další den strávený s Atari. Kódoval jsem "W", konkrétně jeden zběsilý efekt, co si Poison navymýšlel. Dalo mi to docela dost práce, a když to už vypadá velmi nadějně, stále nejsem v cíli. Kromě toho jsem se zavázal vytvořit něco dalšího pro Flop, což je zatraceně šibeniční termín. Začínám to s tou aktivitou nějak nebezpečně přehánět, řekl bych.

Hledáme Flopisty! (27/03/2008)

Již za čtrnáct dní se koná v Prostějově tradiční Atariáda a při té příležitosti bude do světa vypuštěno nové číslo magazínu Flop. Tedy doufám, že bude vypuštěno. Raster totiž stále ještě dává dohromady jeho obsah a já bych rád touto cestou požádal ataristickou veřejnost o spolupráci na 51. čísle Flopu. Máte-li nějaký nápad na zajímavý článek nebo jste snad dokonce vytvořili nějaký prográmek hodný publikování, prosím neváhejte a kontaktujte buď přímo Rastera nebo mě. Náš "jediný a jedinečný" disketový magazín Flop pro osmibitová Atárka se dalších čísel dožije jenom tehdy, bude-li v něm co publikovat. Poslední dobou je okruh přispěvatelů značně malý a jakákoliv další pomoc je proto více než vítána. Prosím, pomozte i vy!

Lenost na ústupu? (26/03/2008)

Musel jsem si udobřit Poisona, jehož projekt "W" poslední dobou hodně stagnoval, a zase jsem se do toho pustil. Úžasný oldschool scroller už nám krásně funguje, teď k němu dodělat další serepetičky. Bude to ale chtít nejdřív pořádně promyslet. Každopádně tu máme alespoň nějaký pokrok. Kromě toho jsem pro Poisona vytahal z jeho prastaré produkce hromadu CMC tracků, které předpokládám následně doputují k PG, aby se mohly objevit v další aktualizaci ASMA archívu. To doufám všichni víte co je. Je to archív Ataráckých hudeb ve formátu SAP (Slight Atari Player), což jsou v podstatě hudební data a k tomu odpovídající přehrávač přímo jako originální 6502 kód, to vše doplněné standardizovanou hlavičkou. SAPy jde přehrávat na neuvěřitelné spoustě platforem a jelikož ASMA v současné době obsahuje přes 2500 songů, má případný posluchač o zábavu vskutku postaráno na dlouhé hodiny, ne-li rovnou na dny. Vše podstatné na toto téma najdete na adrese asma.atari.org.

Pojďte klucí k tatínkovi! (25/03/2008)

Bůh žehnej eBay! Povedlo se mi v UK sehnat další dva PAL carty pro 7800, konkrétně Fatal Run a Alien Brigade, přičemž posledně jmenovaný by měla být opravdu dobrá a zajímavá hra. Já bych se samozřejmě mohl pod emulátorem na všechny gamesky pro 7800 mrknout, ale já nechci. Nechávám se vždycky překvapit až testem na real železe. A tak to bude i tentokrát. Myslím, že někdy příští týden by oba carty mohly dorazit. Skvěle, skvěle, skvěle!

Ja geroj! (24/03/2008)

Vybičoval jsem se k maximálnímu úsilí a prošel jsem dalších pět kazet. Výsledky ale bohužel nic moc. Jedna lehce erotická slideshow Samanthy Fox a Superhelp II obsahující tips & tricks k pár hrám plus dva známé HIP obrázky, ke kterým Poison svého času přidal nějakou svou hudbu. Ty poslední dvě položky doufám udělaly v Kutné Hoře radost. Procházení těch kazet mi zabralo prakticky celej den, dva díly Stargate Atlantis jsem si ovšem nenechal ujít a hlavně, průběžně jsem gamesil Warlords II, osudovou hru svého života. Já vím, tahle příšerná vykopávka z roku 1993 je už opravdu dávno za svým zenitem, ale já jí prostě miluju. Je to moje naprosto bezkonkurenčně nejoblíbenější hra na všech platformách. Sám sebe počítám za totálního guru v oboru Warlords II. Není nic, co bych o téhle DOSové věci nevěděl. Dohrál jsem minimálně stovky random map a strávil jsem u toho zřejmě již tisíce hodin. A pořád mě to baví. Pravděpodobně jsem z Warlords II zmagořil, ale co na tom. V tomhle stádiu už se to stejně nedá léčit a doktor říkal, že by ani operace nepomohla.

První nálezy (23/03/2008)

Prošel jsem tři MiKROvy kazety, co neměly žádné popisky, a narazil jsem na tři prográmky, co jsem doposud neměl. Jedná se o slovenský intra First Explosion 1 a 2 plus cosi jako intro ke hře Alkatras, původem taky ze Slovenska. O té hře jsem nikdy v životě neslyšel a je otázka, zda to chalani opravdu někdy dodělali. Třeba nějaké bližší informace časem někde vyplavou, dá-li bůh, tak i ta vlastní gamesa. Uvidíme.

Nemám rád Turbo! (22/03/2008)

Lenivá nálada se nelepší, vůbec se mi nechce kódovat. Abych ale vyvíjel alespoň nějakou činnost, začal jsem procházet MiKROvy kazety, co mi tak šlechetně přenechal na Foreveru. Zhruba polovina z nich má nějaký popisky, druhá bohužel ne. Jako první šla na řadu přirozeně ta první skupina. Celkem jsem prošel dvanáct kazet, z toho devět v Turbu. Zbývající tři byly ve standardu a ty jsem rovnou vyhodil do koše. S tím opravdu nemá cenu ztrácet čas. Docela mi stačí ty Turbo kazety. Je to příšerná práce. Samej boot error, některý kazety se sotva otáčí. Dvě pásky jsou pro změnu nahraný v nějaké vyšší a zatím neznámé rychlosti, kterou ani můj nejlepší kazeťák vůbec nebere. Při procházení Turbo kazet prostě pokaždé cedím krev. Ale musím se přes to přenést. Odměnou mi doufám budou nějaké ty zachráněné soubory, i když dneska jsem zatím na nic nenarazil. Tak snad zítra.

Prase jedno líný (21/03/2008)

Začal jsem zase něco dělat na "W", ale mám problém. Mám období naprosté lenosti, takže to jde příšerně pomalu. Ono je to teda tak, že já jsem většinu času kodér línej až hrůza, jsou ovšem dny a týdny, kdy se z Code-Genie jenom kouří a MADS je neustále v akci. Teď tomu však je bohužel jinak. Já vím, že bych něco měl dělat a v hlavě to mám připravený, ale ruce mě nějak nechtěji poslouchat. Jasně. Svedu to na ruce! Potvory jedny. Já bych tak rád kódoval, ručičky ovšem neposlouchaji!

AE (20/03/2008)

Aktuální hra v High Score Clubu na AtariAge je střílečka AE. Je to prastará gamesa z roku 1982, ale až do doby, co jsem začal dávat dohromady svůj archív, jsem jí nikdy předtím neviděl. Nikdy předtím znamená, že jsem se s ní nesetkal v průběhu osmdesátých a devadesátých let, kdy zdejšímu Atari světu vládlo Turbo. Asi to bylo dáno tím, že je to hra na dvě diskety, i když v oněch starých časech se i takové věci do Turba předělávaly. Ať už tomu bylo jakkoliv, rozhodně jsem o nic nepřišel. AE totiž nestojí za nic. Z dálky vypadá ta nejjemnější grafika opravdu krásně, ale jak to člověk začne hrát, nastane rychlé vystřízlivění. Je to nehratelně těžké. Potvory jsou hodně rychlé a velmi zákeřné, hlavní zádrhel je ovšem střelba. Nejde vypálit víc než jednu ránu najednou a to, do jaké výšky člověk střílí, závisí na době, po kterou se drží spoušť. I po delším tréninku je AE pouze mimořádně frustrující hra. Dávám tomu tak 60%. Snad pánové z Broderbundu prominou. Jiné hry se vám povedly podstatně víc.

No toto?! II (19/03/2008)

Nojo. Pan Murphy je tu stále s námi. Jedna nalezená chyba v již hotovém programu je pouze začátek, abych mírně parafrázoval jeden z jeho nejslavnějších zákonů. Jen co jsem poslal Rasterovi opravenou verzi "S", tak náš milovaný vůdce smečky vzápětí reportoval další problém. Problém, o kterém se svého času vědělo a který měl být dávno odstraněn. Takže opět nastalo pracné hledání bugy ve dva měsíce starém zdrojáku a navíc se jednalo o potíže s přehráváním RMT tracků, což je problematika, ve které stále plavu. Chudák Raster mi to musí pořád znovu a znovu vysvětlovat a já to pořád nechápu. Úplně cítím, že se na něm dopouštím psychického teroru. Určitě to není snadné být největším z českých Ataristů a kolem sebe mít takové plevy jako jsem já. Ale on to dělá dobrovolně, čili si za to všechno může vlastně sám. Jo, teď jsem si to krásně objasnil. Jsem sám se sebou spokojený.

No toto?! (18/03/2008)

Podivné věci se to občas dějí. V Trenčíně jsem zahlédnul, že kRadD tam na Falconovi prezentuje zájemcům svou novou hru. Šel jsem se na to samozřejmě se zájmem podívat a Thorsten se mě při té příležitosti jen tak mimochodem zeptal, jestli letos opět vypustím novou hru pro osmibita. Já jsem přisvědčil a dokonce jsem mu "S" pustil v emulátoru. A jak jsem mu to v rychlosti ukazoval, tak najednou koukám a ona BUGA! Ve hře, která už dva měsíce čeká na uvolnění jako zcela hotový projekt. To jsem teda čuměl. Dneska jsem se pak konečně dostal k tomu, abych se na to podíval a ono fakt že jo! Mrška jedna. Nastávala jenom při vzácné shodě náhod a o to bylo těžší jí najít. Doufám jenom, že už to byla poslední svého druhu. Přesto budu asi muset ještě "S" trošičku testnout. Hlavně ty různé mezní stavy. Jako vždycky.

Forever je za námi (17/03/2008)

Tak a devátý ročník legendárního Foreveru je už historie. Z pohledu českého (stále ještě) osmibitového Ataristy se hodnocení akce dá shrnout do konstatování, že náš slavný Raster/C.P.U. se opět stal ještě slavnějším. Vyhrál soutěž o nejlepší hudbu a demo, druhé místo obsadil v 1kB intru a třetí skončil v gfx compu. Přesně podle očekávání vyhrál 1kB intro Eru a nejlepší obrázek nakreslil Powrooz, zatímco hudebník X-Ray nevyhrál jenom proto, že se nezúčastnil. Tenhle "name efect" opravdu nesnáším. Např. Eru zvítězil s twirl efektem, který před časem hodil na AtariAge a který je už také v mém archívu. Od nejlepšího aktivního A8 kodéra jsem prostě čekal víc a znovu se potvrdilo, že výše jmenovaní borci už jsou natolik zavedení, že zřejmě vyhrajou, ať vyplodí cokoliv. Docela se mi to přestává líbit, ale nic s tím evidentně nenadělám.

Co se mé účasti na Foreveru týče, tak moje joketro skončilo zcela po zásluze na posledním místě. A myslím si, že to bylo naposledy, co jsem něco podobného spáchal. Nějaké moje srandičky časem prostě přestávají být vtipné a v souboji s kvalitními 1kB intry nemají tak jako tak žádnou šanci. Docela stačí, že kolem sebe šířím legraci svojí vlastní neschopností. Na minulém ByteFestu jsem si zapomněl zdroj k notebooku, tentokrát jsem pro změnu nechal doma zdroj k Atárku, což byla poměrně komplikace, protože mi MiKRO přivezl tři krabice disket, abych se na ně podíval. Naštěstí mi zdroj půjčil XI. Ještě jednou děkuji! Mimochodem. Akce diskety skončila nalezením jediného pro mě dosud neznámého souboru, nějaké polské hudby. Snad budu mít víc štěstí při prozkoumávání té hromady kazet, co mi MiKRO bezúplatně daroval. Takže další velký dík míří na Slovensko!

Jinak akce se mi samozřejmě líbila, i když popravdě řečeno, u nějakého extra zvláštního vytržení jsem nebyl. Nějak mi pořád přišlo, že je tam míň lidí než obvykle, ačkoliv platících nakonec bylo přes sto. Možná ten můj dojem vzniknul díky polské Atari družině, kterou všechny soutěže snad ani moc nezajímaly. Seděli si tam stranou všech ostatních a jako obvykle chlastali, co se do nich vešlo. Takový mikrosvět sám pro sebe. Ovšem oni to tak dělaji pokaždý. Podle všeho jim to vyhovuje. Ale dost kritiky. Ataristi letos prezentovali tři dema, tři 1kB intra, pět obrázků a osm hudeb, a to je rozhodně nadprůměr. Výborně soudruzi! Doufám, že Forever 10 bude v tomto směru ještě lepší!

Vzhůru na Forever! (13/03/2008)

Zítra ráno teda vyrážím. Autíčku jsem dopřál plnou nádrž, sbalil jsem HW, zájemcům jsem vypálil aktuální stav archívu a na flashku jsem si nakopíroval final verzi 1kB joketra. Tři dny teď budu mimo domov a tudíž se tu nebudu muset patlat s nějakým blogem. A to znamená, že i případní čtenáři budou mít chvilku klid od těch mých bludů. Co se dělo na Foreveru shrnu v pondělním hlášení. Určitě nejzajímavější budou jednotlivé soutěže, to je jasné už teď. Hlavně se těším na to, kdo nakreslil nejlepší obrázek a proč právě Powrooz, kdo složil nejlepší hudbu a proč právě X-ray a kdo nakódoval nejlepší 1kB intro a proč právě Eru. Bude to prostě napínavé až do posledních okamžiků, tak jako vždycky.

Další gamesnické náčiní (12/03/2008)

Náhoda tomu chtěla, že mi dnes současně poštou přišly z Německa tři zbrusu nové carty pro 7800 a ze Spojeného království taktéž ještě nepoužitý DL Pro Line joystick od Telegames. Hned jsem to všechno otestoval na svojí 7800 konzoli a jsem navýsost spokojen. Raritní gamesky Kung Fu Master, Super Skateboardin' a Double Dragon vypadají zajímavě, hlavně ten Skateboardin', jelikož podobnou hru jsem doposud neviděl. Jezdí se v ní na skateboardu (kdo by to byl řekl, že) po nějaké budově a cílem je pozhasínat všechna světla a vypnout všechny elektrické spotřebiče. Rozhodně zajímavé! Velkou radost mám taky z toho joysticku. Vypadá velmi podobně jako standardní Atari Pro Line joystick (takovej ten dlouhej do ruky se dvěma tlačítkama na boku), ale navíc má autofire. Díky dvěma nezávislým tlačítkům je pro 7800 jako stvořený a ten autofire, to je úplná gamesická lahoda!

Hlásím pokrok (11/03/2008)

Začal jsem do "W" cpát grafická data pro ten úžasný scroller v Anticu 4. Fonty mám připravený v G2F a na převod a konverzi dat používám i různá svoje vlastní udělátka, co jsem si v průběhu času napsal, ve finále je to ale pořád dost o ruční práci. Takže mi to nejde nijak závratnou rychlostí. Nicméně už to skoro je a já pomalu přemýšlím, jak ten scroll nakódovat. Teoreticky to mám v hlavě, ovšem praktická realizace je věc jiná. Zvlášť u mě, to jest u člověka píšícího kód způsobem víc než prasáckým.

Chcete na Forever? (10/03/2008)

Dneska jsem s Prostějováky dohodnul časoprostorové koordináty páteční cesty do Trenčína. Můj sběrný autobus se bude cca od 10 do 12 hodin pohybovat na trase Žďár nad Sázavou - Nové Město na Moravě - Bystřice nad Pernštejnem - Boskovice - Prostějov. Jediná zatím plánovaná zastávka jsou po jedenácté Boskovice, kde nalodím Pepaxe. Z Prostějova pak budeme zřejmě Bob!kovým závodním speciálem pokračovat do Trenčína. Druhé auto bude podle všeho řídit Zdeněk a minimálně jedno místo by mělo být volné. Tak. Kdopak se k nám přidá? Hlavně se, prosím vás, nehlaste všichni najednou.

Pomozte! (09/03/2008)

Obracím se tímto na všechny bývalé i současné Ataristy s prosbou o pomoc. Prosím podívejte se doma do skříní, vylezte na půdy a proštrachejte krabice pod postelí, jestli se tam náhodou nepovalují nějaká Atárka a hlavně k nim nějaké ty kazety nebo diskety. Vím naprosto jistě, že na území bývalého Československa vzniklo velké množství softwaru pro osmibity a já bych z toho opravdu rád co nejvíc zachránil. Jako příklad může sloužit Eduard Buček ze Slovenska, který mi poslal svou sbírku Turbo kazet, na kterých jsem nalezl doslova hromady mně do té doby neznámého softwaru. Především mě překvapilo, kolik nejrůznějších inter a dem v našich končinách v 90. letech vzniklo, ale i hodně her z Edových kazet stálo za to. Všechnu tu zachráněnou krásu postupně uvolňuju už víc než rok na web a ještě více než stovka souborů pořád čeká na zveřejnění. Tomu já říkám úlovek! Kazety jsem Edovi samozřejmě vrátil a stejný postup jsem kdykoliv připraven zopakovat. Nepochybuju, že takových pokladů se nám v Česku a na Slovensku povaluje víc, jen je najít. Proto se prosím pokuste i Vy něčím přispět k záchraně softu vzniklého v našem maličkém, ale pro osmibitová Atari setsakra významném regionu. Moje emailová adresa je snadno k nalezení v levém menu. Předem děkuji za jakoukoliv spolupráci!

Týmová (ne)spolupráce (08/03/2008)

S odvahou sobě vlastní jsem se pustil do další části dema "W". Tentokrát je na řadě mega old school scroller, ze všech old school scrollerů ten nejoulskůlovatější. Jenže jsem jako obvykle zjistil, že náš úžasný a nepřekonatelný tým se opět pořádně nedohodnul co a jak, takže jsem po docela slibném začátku zůstal viset na místě. A tam budu viset dál, dokud se jak PG tak i Poison neozvou, což myslím bude až v pondělí. Spolupráce naší sehrané trojky by se měla zfilmovat. Jinak nikdo neuvěří, že i tímto způsobem může něco vzniknout. Teda doufám, že něco vznikne. Zatím toho totiž není zas až tolik.

Forever již za týden (07/03/2008)

Je půl osmé večer, pokojem mi duní Avantasia a její The Scarecrow a já vím naprosto přesně, že za týden touhle dobou budu úplně někde jinde. Budu se nacházet v Trenčíně, pravděpodobně někde v klubu Somer. Sedět nebo postávat tam se mnou budou Ataristi z Prostějova a okolí, na stolech budou naše osmibitové krásky a my budeme šťastní jak ty blechy v psím kožichu. Kolem budou svou naprosto boží old school muziku vyřvávat Pokeye, SIDy a Yamahy. Prostě Forever. Největší soutěžní osmibit párty v této sluneční soustavě. Tři dny koncentrovaného nadšení a nostalgie. Tři dny nekonečných pokeců s kamarády na téma Atari. A taky dvě neprospaný noci. Již devátý ročník legendární akce se koná od 14. do 16. března a já doufám, že se tam všichni sejdeme. A to myslím i vás! Ano, i vás až tam úúúúúúúúplně vzádu! Hybaj všeci do Trenčína!

Další gamesy na cestě (06/03/2008)

Pokračuju v kompletaci sbírky her pro 7800. Z Německa jsem si objednal tři docela špatně sehnatelné gamesky Kung Fu Master, Super Skateboardin' a Double Dragon. Samozřejmě v provedení PAL, což je právě ten důvod, že se tahle trojka dá tak těžko koupit. Podle mého seznamu mi tak nyní z her "oficiálně" produkovaných pro 7800 zbývá sehnat už jenom Alien Brigade, F-18 Hornet, Fatal Run, Pete Rose Baseball, Tomcat F-14 Fighter (všechny by měly existovat jako PAL) a úplně nejraritnější kousek, Tank Command. Ten je k dostání pouze jako NTSC, příšerně blbě se shání a je pekelně drahej. Naposledy, co jsem ho viděl na eBay, tak se nabízel za $150...

GéTuEfování zdárně ukončeno (05/03/2008)

Do "W" jsem vložil poslední zbývající G2F obrázek a po menších problémech i stereo double Poisonův CMC track. Datriho SDCMC mě opravdu vytáčí. Nejenom, že špatně generuje přehrávací rutinu, on ten tracker taky špatně ukládá vlastní CMC soubory, když chci změnit jejich umístění v paměti. Vygeneruje mi to soubor o několik bytů kratší a pak to kupodivu při přehrávání dělá hrozný brykule. To by se jeden z toho picnul. Navíc je tam default ukládání v turbu na kazetu, a když člověk chce ukládat na disk, tak musí provést určitou sérii klávesových zkratek. Fuj. Díky bohu za RMT. I když jsou tu mezi námi tací, co si myslí, že by bylo bývalo lepší, kdyby Raster RMT raději nikdy nevypustil, protože jim to neumožňuje dělat, co oni by chtěli. A proto je to celé úplně k ničemu. O tom ale někdy jindy.

Veřejná omluva (04/03/2008)

Kaju se. Před časem jsem tady prohlásil, že nevěřím, že by snad Heaven dokončil port skoro čtyřkilové hry Metagalactic Llamas z Commodoru VIC-20. Leč neuvěřitelné se stalo skutečností a v neděli náš německý kolega pustil do světa final verzi pro PAL osmibitová Atárka. Ano, mluvím tu o tom Heavenovi, který již tolikrát zklamal. Snad je to příslib do budoucna. Snad je to ona pověstná první vlaštovka a ne výjimka potvrzující pravidlo. Snad se opravdu dočkáme dodělaného Boinxxu a Beyond Evil. Kéž by. Sice tomu i přes čerstvou zkušenost stále moc nevěřím, ale za ty Metagalactic Llamas se musím Heavenovi omluvit. Promiň, chlape. Seš fakt dobrej! Dokázal jsi, že to dokážeš! Smekám před Tebou.

Stella's Stocking (03/03/2008)

Posledním doposud nevyzkoušeným cartem, který mi v pátek dorazil z AtariAge, zůstal k dnešnímu dni Stella's Stocking (handnumber 60). Je to 64kB cart pro 2600, který jsem ale musel testovat ve své 7800, jelikož Atari VCS nevlastním. Docela mi stačí, že se zaobírám Jaguárem, osmibitama a 7800. Ještě se tak pouštět do shromažďování SW a HW pro další stroj! Never! Nejsem holt totální Atarista jako např. Pepax nebo Krupkaj, kteří vlastní snad všechen dostupný HW, co kdy firma Atari vyrobila. Ale zpět ke Stella's Stocking. Tento cart obsahuje celkem pět gamesek s vánoční či zimní tématikou. Úroveň her můžu z výše uvedeného důvodu těžko posoudit, ale rovnou říkám, že hrubá grafika 2600 na mě nikdy nedělala velký dojem, stejně tak jako chabé zvuky. Z pětice her Cold War, Tossing Cookies, Stay Frosty, Elf Dash a Grandma's Revenge se mi jednoznačně nejvíc líbila Stay Frosty, která by si určitě zasloužila i port na osmibity. Rozhodně je založena na zajímavém nápadu. Sněhulákem se v ní zhasínají ohníčky, které sněhuldu při každém kontaktu rozpouštějí. Naštěstí jsou kolem ledové kostky, které sněhuláka ozdravují. Jde prostě o to, rozvrhnout si to skákání po ohních tak, aby sněhulákovi vydržela do konce levelu pohromadě alespoň hlava. Pozoruhodné! Cold War aneb koulovačka mezi čtyřmi sněhuláky, Tossing Cookies aneb sbírání koláčů stylovým Santou na saních, Elf Dash aneb variace na tisíckrát obehranou hru Elevators a Grandma's Revenge aneb automobilová honička se soby mne už tolik nezaujaly. A navíc si myslím, že cart Stella's Stocking u mě stejně dlouho nevydrží. Někomu ho určitě střelím, protože 2600, jak víme, nepodporuju.

Další zběžná review (02/03/2008)

Testování nových 7800 her dneska pokračovalo tituly b*nQ, Beef Drop a Pac-Man Collection. Posledně jmenovaný cart je kompilací originálního Ms. Pac-Mana pro 7800 a klasického Pac-Mana se spoustou různých typů bludiště, ale jinak nic překvapivého. Pokud ovšem Pac-Mana žerete, nesmí tato hra ve Vaší sbírce chybět. Zbývající dvě gamesy napsal Ken Siders (ano, ten Ken Siders, který kdysi na 5200 předělal mou hru FreeCellXE, za což mu patří velký dík). b*nQ je portem známé hry Q*Bert, která je i pro osmibitová Atárka. Tahle hra mě nikdy příliš nebavila a verze pro 7800 má naprosto podivné ovládání, které jsem opravdu moc nepochopil. Hrálo se mi to hodně špatně. To Beef Drop se mi líbí mnohem mnohem víc. Ken tuto hru naportoval i na 5200 a osmibity, na 7800 měl ovšem k dispozici lepší podporu ze strany HW spritů a tato verze je proto, podle mého názoru, určitě nejzdařilejší. Chybí tomu snad jenom pořádná hudba, ale bohužel původní cart s Pokeyem už se neprodává a k dostání je jenom ošizená verze Beef Drop VE bez tohoto hudebního chipu. I tak je to skvělá gameska, z trojice dnes testovaných jasně nejlepší. A ještě jedna velmi důležitá věc. Obě Kenovy hry chodí naprosto v pohodě i na PAL konzoli. Paráda!

Já střílím, on střílí, my všichni střílíme (01/03/2008)

Jako první z nových 7800 her jsem vyzkoušel Asteroids Deluxe a Space Duel, a to proto, že střílečky já ukrutně rád a navíc hra Asteroids patří na 7800 k mým nejoblíbenějším. Asteroids Deluxe, jak už název napovídá, je vylepšením původní předlohy. Změnila se úvodní obrazovka a grafické zpracování asteroidů i hráčovy raketky. Novinky jsou v podstatě pouze dvě. Druhé tlačítko funguje jako štít, stejně jako ve verzi pro osmibitová Atari, místo hyper skoku, což je rozhodně změna k lepšímu. Problém akorát nastává, když člověk používá autofire, a že v Asteroids se zatraceně hodí! To pak štít neustále problikává. Druhým vylepšením je nepřátelský satelit, který se po zásahu rozpadne na menší části útočící stylem kamikaze. Asteroids Deluxe určitě dělají čest svému jménu, hra se mi líbí a budu jí gamesit rád. Jediná výtka může být snad jen to, že hra je vyvedena pouze v monochrome režimu.

Robert DeCrescenzo, autor Asteroids Deluxe, naprogramoval také Space Duel. Opět se jedná o mutaci hry Asteroids, respektive o port stejnojmenné gamesy z automatů. A jedná se o port více než zdařilý. V porovnání s Asteroids Deluxe je mnohem více druhů asteroidů. Nové typy se objevují od první, druhé, čtvrté, sedmé, desáté, třinácté a šestnácté vlny. Kromě toho jsou tu bonus levely, zatraceně nepříjemné miny a střílející nepřátelské lodě mohou být v akci více než jedna současně. To absolutně nemá chybu! Vše je navíc vyvedeno krásně barevně. Oproti automatovce chybí pouze mód, ve kterém dva hráči ovládají dvě lodě spojené do sebe. To ale nic nemění na tom, že Space Duel je naprosto špičková homebrew střílečka. Vřele doporučuji!

Už jsou tady! (29/02/2008)

Po dvou měsících čekání mi konečně dorazily gamesy pro 7800 objednané na AtariAge. Juchúúúúúú! Z krabice na mě vyskočily Asteroids Deluxe, Space Duel a Pac-Man Collection v provedení PAL plus b*nQ a Beef Drop v provedení NTSC. A zcela nečekaně taky Stella's Stocking pro 2600 (PAL verze), ačkoliv jsem si tento titul vůbec neobjednal. Zřejmě jsem to dostal jako bonus za nákup nad sto doláčů. No nekupte to všechno, když je teď dolar tak dole. Tak myslím, že už vím, co budu dělat o víkendu. Pařit!!!

Hlemýžď (28/02/2008)

Jde mi to jak psovi pastva, ale lepší něco nežli nic. A navíc, ještě dva G2F obrázky a tuhle otravnou etapu projektu "W" bysme měli za sebou.

G2F není pro měkoty (27/02/2008)

Pokračuju v tom co jsem dělal včera. Díky G2F to ovšem není až taková sranda, jelikož on ty obrázky konvertuje, mírně řečeno, poněkud nešťastným způsobem. I když jsou ty JPEGy, respektive BMP, stažený už dopředu na čtyři barvy, tak on přesto do výsledného obrázku naseká úplně zbytečně hromady přerušení. Ty já tam samozřejmě vůbec nemůžu potřebovat, takže musím provádět spoustu ručních úprav, což je časově hodně náročné. Vůbec G2F, to je nástroj opravdu pro kované masochisty. To myslím potvrdí každý, kdo s tím někdy měl něco do činění. Ovládání je naprosto šílené a zcela neintuitivní, nápověda nikde žádná. Práce s touto utilitou chce víc než silné nervy...

Back to work (26/02/2008)

Po menší přestávce jsem začal zase pracovat na "W". Soukám tam G2F obrázky, přesněji řečeno původně truecolorové JPEGy zkonvertované tímto programem. Poisonovi se to prostě líbí, jak jsme již mohli vidět v Mysterionu. Protože takto vzniklé obrázky jsou zatraceně velké (některé až 12kB), všechny jsem je nejdřív zapakoval a teprve při běhu programu se rozbalují do screen memory pod ROMkou, což je metoda, kterou jsem si v poslední době docela oblíbil. Hodně to šetří místo a v základní paměti, kam se program nahraje, není potřeba dělat nejrůznější harakiri, aby člověk získal prostor pro obrazová data.

Decathlon (25/02/2008)

Úplně se mi zamžilo levý oko, když jsem zase po čase listoval svým gamesnickým sešitem. Narazil jsem na stránku "Decathlon" a s naprosto vražednou intenzitou se mi vybavilo, jak jsme s bráchou na týhle hře ničili joysticky. Šílený mlácení ze strany na stranu a zoufalá snaha trefit se ve správnou chvíli do tlačítka. Neuvěřitelně silný vzpomínky...

A teď moje osobní rekordy v Decathlonu, když už to mám před sebou:

100m: 10.22
skok daleký: 8.57
koule: 19.52
skok vysoký: 2.40
110m překážek: 13.56
disk: 60.10
tyčka: 5.40
oštěp: 89.17
1500m: 3.39.2
celý desetiboj: 10530 (svěťák Romane!!)

Má tady snad někdo lepší osobáky?!?!

Záhada jménem "Kruczek" (24/02/2008)

Dokončil jsem skanování lodi Wraithů a zjistil jsem... Eh, co to melu? Dokončil jsem zevrubnou prohlídku všech polských kazet a zjistil jsem, že kromě jednoho jediného titulu všechno znám a mám. A co jsem neznal, to už jsem přirozeně zachránil. Mám na mysli samozřejmě onu Robíkovskou anabázi. Nyní zbývá už jen odhalit tajemntví nahrávky "Kruczek". Zrovna jako na potvoru jí totiž i přes zběsilé nastavovaní hlav mého nebohého magnetofonu nedokážu nahrát. Pořád to končí errorem. Přitom "Kruczek" mi nic neříká a Google taky mlčí, takže by se potencionálně mohlo jednat o něco zajímavého. Safra. Zkusím se nejprve obrátit na naše polské kolegy, jestli o tom něco nevědí, abych tu zbytečně neplašil.

Update 19:56. Uf, ještě že jsem ty Poláky kontaktoval. "Kruzcek" jednak není žádná gamesa, ale nějaký seznam tipů a triků na hry, a druhak se zdá, že Miker bude schopný kopii vyštrachat někde na svých disketách. Skvěle. Tuhle srandu s polskýma turbo kazetama bysme teda měli beze zbytku úspěšně za sebou. Potlesk pro všechny zúčastněné, prosím!

Oh, yeah! (23/02/2008)

Nemysleli jste si, že to opravdu vzdám, že ne? Vypadalo to beznadějně, ale nakonec se vše v dobré obrátilo. Pod emulátorem jsem studoval fungování hry Robbo a k mé velké radosti jsem zjistil, že "custom" verze se chovají všechny velmi podobně a že možnost převodu Robíků z polské turbo kazety stále žije. Hlavní bylo zjištění, že Robbo používá paměť pouze v rozsahu $1E00 až cca $9400. Čili násilným ukončením běhu hry skokem do QMEGu se nepřichází o žádná data. Stačí prostě vydumpovat tento paměťový prostor a file verze je na světě. Startovací adresu mají všechny Robíci díky bohu taky stejnou. Takže jsem nechal to šílené polské turbo ať se dosyta vyřádí a po nahrátí a rozbalení celé hry jsem právě popsaným způsobem převedl na disk pět Robíků označovaných na kazetě jako B1, B2, B4, B5 a B6. B3 tam nějak nebyla. Bylo to tak jednoduché a prosté, až jsem tomu nechtěl věřit. A nejlepší na tom je, že úplně stejným způsobem jsem mohl minulý víkend zkonvertovat taky Robbo Bosse, jenomže to jsem tehdy netušil. Místo toho jsem se s tím příšerně pachtil několik hodin. Ach jo. Tohle byly teda draze zaplacený zkušenosti.

Chudáci Robíci (22/02/2008)

Tak ne. Další konverze Robíků z polské pásky se nekonají. Koukal jsem na to a je to ještě o řád šílenější než Robbo Boss. Zturbovalo to prase všech prasat. Každý soubor je rozdělený na čtyři části s INIT headerama, postupně se to hází pod ROMku a nakonec celý rozbaluje. Kombinace zákodovaného polského turba a právě popsané struktury činí pro tuto chvíli možnost konverze krajně obtížnou. Já to vzdávám. Už teď jsem zralej na psychiatra, a to jsem s tím ani pořádně nezačal. Pokud nevymyslím nějakou schůdnou cestu, jak to z tý pásky dostat, tak se holt zachraňovaní Robíků konat nebude. Nakonec je to stejně jenom pár desítek nových levelů notoricky známé hry, takže svět zas až o tolik nepřijde.

Hej, lamači joysticků! (21/02/2008)

Právě v emulátoru zkouším natočit vítězné skóre ve hře Gauntletak do High Score Clubu na AtariAge a protože už mě nehorázně bolí ruka od mlácení do numlocku, dal jsem si malou přestávku. Pokud jsou mezi vámi pařiči a máte pocit, že snad můžete konkurovat dvojnásobnému šampiónovi (sezóny 2005, 2006) a aktuálnímu vicemistrovi HSC 2007 (to jako mě), tak neváhejte a hupky dupky na AtariAge, sekce osmibitové stroje a tam už to dohledáte. Soutěží se každých čtrnáct dnů v jedné gamese vybrané v hlasování a nezáleží na tom, zda používáte emulátor nebo real HW. Jedinou podmínkou je fair play, tj. žádné dodělávání si skóre ve Photo Shopu. Je to jasný? Tak jen go!

Hrrr na ně! (20/02/2008)

Jedu do Práglu na Nightwish a tudíž na nějaký Atari pro dnešek seru.

Pěna u huby (19/02/2008)

Na AtariAge zase vyskočil jeden úžasný thread na téma "co by bylo ale naprosto skvělé mít na Atari", navíc od člověka, který se takovými výlevy zřejmě začal profesionálně živit. A tentokrát jsem to už nevydržel a napsal jsem mu, ať to teda jako udělá. Když se mu to zdá být tak skvělé. V životě jsem nezažil, že by z takovýchto keců někdy něco vzešlo, ale podobná témata se na AtariAge objevují až se znepokojivě železnou pravidelností. Proč to ty lidi dělaji? Proč?!?!

Mimochodem. Hodně se ptáte, co je to ono AtariAge, o kterém tu občas píšu. Já ho definuju jako místo, kde náš slavný Bob!k/C.P.U. od 12. září 2005, tj. ode dne svojí registrace, nevyprodukoval ani jeden jediný diskusní příspěvek. Tomu se taky rozhodně nedá říkat kreativní přístup. Na druhou stranu je to určitě lepší než zvracet zhovadilosti á la emkay. Pamatuje na film "Cibule nebo pistole" (v originále "Cry Onion")? Tam byl taky jeden takovej, co pořád nic neříkal. A když pak jednou promluvil, tak to stálo za to. Jsem teda hodně zvědav, cože to bude za nadgalaktické moudro, které z Bob!ka napoprvé vypadne. Na věky snad mlčet nebude.

Varování před nákazou!! (18/02/2008)

Všichni pozor! Poison je nemocný! Byl napaden prudkou a zákeřnou nemocí, která by mohla ohrozit i vás! Pokud se pohybujete často na trase Kutná Hora - Praha, dejte si prosím velký pozor na muže středního vzrůstu, s dlouhými vlasy do copu a s vytřeštěným pohledem. Tento jedinec má silné abstinenční příznaky dlouhodobé nečinnosti na Atari a v případě delší dobu trvajícího kontaktu, nedej bože rozhovoru na dané téma, může nakazit i vás! Nemoc se projevuje horečnou aktivitou, třasem končetin, nemožností opustit myšlenku honem rychle něco na Atari vytvořit, neustálým nutkáním k již rozpracovanému projektu přidávat další a další fíčurky, bombardováním lidí na ICQ s dotazy "tak co je nového?" a již zmiňovaným vytřeštěným pohledem typickým pro zapálené osmibitové fanatiky. Jakýkoliv podezřelý kontakt s touto nebezpečnou osobou neprodleně hlaste na nejbližší stanici VB! Konec hlášení.

Trocha samochvály (17/02/2008)

Tak tedy, tohle byla rasovina jakou jsem už dlouho nezažil. Než se dostanu k podrobnému popisu úspěšného převodu hry "Robbo Boss" z polského turba na diskovou verzi, shrnu zjištěná fakta. Nevím, jaký přesně typ turba mi stál v cestě, jelikož Poláci jich používali celou řadu, ale funguje to takto: na začátku se nahraje loader, který má prvních pár bloků ve standardu, pak se okamžitě přejde do turba a dohraje se zbytek zavaděče. Datové soubory, které se tímto turbem nahrávají, začínají osmnáctibajtovou hlavičkou s deseti bajty vyhrazenými pro název souboru. Hlavička ale neobsajuje žádné údaje o datech, která budou následovat, tak jako je tomu u čs. turbo systémů. Je to vyřešené mnohem lépe. Data, která následují, jsou totožná s formátem standardních binárů. Začínají tedy dvojicí bytů $FF $FF a pak už následují klasické definice bloků, včetně INIT a RUN headerů. Výsledkem je tak turbo záznam s různě dlouhými bloky, které následují těsně jeden za druhým, podobně jako u jednokilových bloků používaných například v Turbo Basicu modifikovaným pro Turbo 2000. Toto polské turbo je tak mnohem menší prasečina než u nás používané varianty, protože se v podstatě jedná o disketový soubor uložený na kazetu.

Zní to krásně a asi to také krásné může být, pokud ovšem někdo neprovede něco jako ta firma, co prodávala ty moje kazety. Zřejmě z důvodu ochrany před kopírováním nebo kdo ví proč z toho kdosi udělal peklo na zemi. Po nahrátí výše popisovaného zavaděče se hned prvním blokem začaly dít strašné věci. Došlo k modifikaci loaderu a všechny následující bloky byly načítány už jako docela složitě zakódovaná data, přičemž autor po nahrátí druhého bloku ještě jednou pro jistotu zmodifikoval loader na jiné kódování. Čili načíst jednotlivé bloky přes TM-2304 a následně je uložit na disk jsem sice dokázal, jenže bylo mi to k ničemu, protože kromě prvního byly všechny ostatní k nepoužití. Snažil jsem se sice přijít na to, jak to kódování funguje, ale nepochodil jsem. Ve smyčce se tam příchozí byte EORuje přes proměnnou v nulté stránce, která se navíc po každém bajtu ROLuje nebo RORuje, přičemž se carry bit účastnící se rotace nastavuje v závislosti na něčem, co už jsem opravdu nepochopil.

Jediná možnost tedy byla nechat ten loader, ať to celý rozkóduje a pak se to nějak pokusit pomocí QMEGu přenést z paměti na disk. Byla to ale totální šílenost a to celý v závorce na druhou. Nejdřív jsem si vyrobil diskovou verzi úplně původního zavaděče, pak jsem přešel na poprvé zmodifikovanou verzi a posléze na tu podruhé překopanou. Stálo mě to hodiny experimentů s QMEGem a emulátorem, ovšem stejně mě zachránilo pouze to, že po druhém bloku vyskočila reklama a třetí blok se nenahrával hned. Podruhé modifikovaný loader ale tvrdohlavě odmítal Robba po nahrátí pustit a vše pořád končilo na erroru. První modifikace přitom hru nahrála a pustila v pohodě. To už jsem si skoro rval vlasy z hlavy, nicméně po pár hodinách jsem více méně náhodou přišel na to, že se všechno rozkódovalo v pořádku, jenom zřejmě někde neseděl nějaký checksum či co.

To už jsem si myslel, že mám konečně vyhráno, jenže ouha. Poslední blok se nahrával až po $BFFF, takže když jsem skočil do QMEGu, o konec těch dat jsem přišel. Pracně jsem proto musel upravil loader, aby se ten inkriminovaný blok nahrál o kousek níž. Jakmile se všechno toto podařilo, vylistoval jsem QMEGem komplet celou paměť na disk a začal jsem z toho v emulátoru tvořit file verzi. Věděl jsem, že se nahrály dva bloky a věděl jsem kam, jenže jsem neměl v ruce startovací adresu. Porovnáním s jinými "custom" verzemi Robba jsem ale přišel na to, že první blok je nějaký depacker a druhý vlastní data. Následovalo pár pokusů, kde by to asi tak mohlo začínat a kolem půl páté (dělal jsem na tom od osmi ráno) jsem se konečně trefil. Robbo Boss se krásně a v pořádku pustil! Měl jsem skutečně radost, jaký jsem to pašák, nicméně až teprve po projítí všech třiceti levelů jsem si mohl naplno oddychnout. Hra funguje zcela korektně, všechny levely jsou OK!

Nezbývá mi než věřit, že dalších pět Robíků, označených jako Robbo B1 až B5, bude řešeno podobným způsobem. Protože jinak by mě z toho už asi opravdu kleplo.

Jo, a ještě jsem se málem zapomněl zmínit o tom, že v tom dábelském loaderu se zhusta používají "nestandardní" instrukce 6502! Je to tam samej LAX, SAX a jim podobné zrůdnosti. Já sám jsem nikdy tyhle vymoženosti nepoužíval, takže jsem z toho měl v hlavě pořádnej hokej. Copak tohle se dělá slušným občanům?!

Dřina, dřina, dřina (16/02/2008)

Někdy minulý týden jsem na aukru vyhrál pár kazet s turbem. Bylo mezi nimi několik kousků až z Polska a k mé velké radosti se na nich nachází několik her, které jsem ještě nikdy neviděl. Jedná se celkem o šest "custom" verzí slavného Robba. Jenže mám velký problém, jak je dostat na disk. Dokážu je sice standarně upraveným kazeťákem načíst a spustit, ale ty bestie používají vlastní speciální loader a navíc jde o ono hnusné polské turbo, které se nahrává na několik různě dlouhých dílů bez hlaviček. A zřejmě je to nějak ještě zakódovaný či co. Pěkných pár hodin jsem si s tím hrál a požadovaný výsledek se stále nedostavil. Zítra budu pokračovat.

"Dárešek" (15/02/2008)

Ve středu mi Raster slíbil na druhý den překvapení a vskutku mi pak ve čtvrtek hned ráno do pošty od něj dorazil email se subjektem "Daresek". Byl to ale danajský dar! Raster si napsal jakýsi udělátor a proklepnul mi celý archív, jestli se v něm nenachází nějaké vadné bináry. Ačkoliv vše testuji na real HW, tato situace bohužel může nastat. Sám jsem svého času hodně souborů s nekorektní strukturou "umravnil", přesto jich Raster dalších více než sedmdesát odhalil. Jde o to, že takový soubor jde většinou stále naprosto v pohodě nahrát a pustit, ovšem v závislosti na loaderu, který ho zavádí. Je-li hodně robustně napsaný, je všechno OK, není-li, můžou nastat problémy. Nejčastěji se jedná o různé nadbytečné byty za posledním blokem souboru nebo tam naopak nějaké ty bajtíky chybí.

Zní to jednoduše? Omyl! Díky Rasterově překvápku jsem si včera a dneska večer pěkně máknul. Většinou jsem sice z inkriminovaných binárů odmáznul pár bytů a vše bylo rázem v pořádku, v několika případech jsem ovšem musel vyvinout značné úsilí, abych vše napravil. Jako nejhorší se ukázaly být hra "Puzzle Panic" a hlavně demo "Tracking Balls". Co tam autor při nahrávání tohohle spíše intra páchal za prasárny, to se málokdy vidí. Totální šílenost. Jinak než QMEGem to nešlo nahrát a až po více než hodině práce jsem z toho dokázal udělat normální binár. Uff. Když k tomu přičtu co jsem strávil času s následným zkoušením všech opravených souborů na mojí věrné 800XE, tak mi to dává pěkných pár hodin práce. Děkuji Ti z celého srdce za tu skvělou zábavu, Rastere!

A zde je seznam všech opravených binárů, které jsou od dneška na serveru. Nejprve hry:

Acrobat (Muenzenloher)
Caveman
Cleaver
Crillion
Cygnus X1
Dance Fantasy
Flip!
Illuminations
Ithix
Joust
Knobs and Knockers
Koung
Masterblazer
Match Racer
Myriapede
On-Track
Pong!
Puzzle Panic
Satarn Saturn
Simulated Computer II
Special Delivery
Space Zap
Stardate 4000
Stellar Arena
Super Zaxxon
The Last V8
Tunnel Trekker
Topographie Deutschland
Topographie Europa
Whirlinurd
Xpoker

A teď ještě dema:

Atari Girl
Axel F.
Basic Camp
BCT
Colourflow
Digitized Speech #1
Draw Demo
Drunk Tank
Ego Demo
EQ-Demo
Film Editor
Fraktalshow
Fraktalshow 2
Graphicmaster III
Hi Guys
Imperial
J.t.t.S.o.t.U.
January Demo 1993
Loadsa Colours Demo
Masic Demo I
Masic Demo III
Megaforce
Nude Madonna Pic
Ogloszenie (Nietoperek)
Pet-Demo
Phoenix
Pixel Average Demo
Platfus Demo
Playboy Centerfold December 1982
Playboy Centerfold January 1984
Playboy Centerfold October 1982
Rolo 5
Sky Computer Network
Slot Demos
The Amiga 500 Demo
The Last Scroll
Tracking Balls
Welcome Steve Zipp
Whomper Stomper Digital Voice
Wirbel
You've Got the Power

K tomuto dlouhému seznamu je potřeba přidat ještě dvě dema, u kterých Raster odhalil nesrovnalosti ve struktuře. Jedná se o "Mini-Sampler I - Keine Panik" a "Rzog Joins XE-Team". Tyhle dva kousky se bohužel zcela opravit nepodařilo. Na konci jim chybělo velké množství dat a ty si domyslet opravdu nedokážu. U toho sampleru to ještě není tak na závadu, prostě tam je o kus kratší zvukový záznam. "Rzog Joins XE-Team" je na tom hůř. První dvě části se korektně nahrají a pustí, při pokusu o nahrátí třetí už ale program spadne. Stejné to bylo i před mojí opravou, jenom to nahrávání třetí části chvíli pokračovalo, než se dorazilo na předčasný konec souboru. Teď je to tak, že všechno za tou druhou částí jsem vymazal. Přišlo mi to tak lepší. Na co tam mít zbytečných několik kilobytů navíc, když stejně nejdou dohrát? Doufám, že obě tyto nešťastný dema časem někde seženu v původní podobě. Dnešní pátrání po internetu sice vyznělo naprázdno, ale kdo ví. Třeba jednou na ně někde narazím.

To sou věci (14/02/2008)

Na přelomu tisíciletí to vypadalo, že osmibitové Atari je definitivně dead, minimálně co se nových her týče. Demo scéna sice ještě jakž takž žila, ale gamesy nepsal téměř nikdo. Například v roce 2000 vznikly dle údajů mojí databáze pouze dvě! Od té doby se to ale naštěstí pouze a jenom zlepšuje. V poslední době bych dokonce řekl, že nastává úplný boom. Nových her se najednou objevují spousty a zvlášť poté, co se do toho pustili Poláci, to stojí opravdu za to. Zrovna dneska vypluly na povrch informace o další připravované smažbě. Vega, TeBe, Tezz a Miker se pustili do Atari verze slavného Bomb Jacka. Podle krátkého demonstračního videa to vypadá naprosto dokonale. Jen doufám, že to Vega dotáhne do konce a že ho nezastaví podobné problémy jako u velmi nadějného leč stále nedokončeného projektu Yie Ar Kung Fu.

Opravdu dobrá koupě (13/02/2008)

Tak jsem konečně jednou ohledně Atari zainvestoval do něčeho, na čem brutálně neprodělám kalhoty, jak to u mě bylo a je v jiným případech zvykem. Svého času jsem za nějakých 40 USD zakoupil pro Jaguára homebrew CD hru Gorf, což je téměř 100% věrný port klasické automatovky. Autor bohužel záhy po jejím uvedení musel kvůli autorským právům přestat s její distribucí. Já naštěstí patřím mezi těch několik desítek Jagistů, kteří Gorfa stačili v první vlně prodeje objednat. No a díky tomu, že hra se již neprodává a podle všeho ani nebude, tak se z ní stal zatraceně raritní kousek. Na eBay se zrovna jeden exemplář draží a pět dní před koncem aukce je cena už na 130 dolarech! Třeba se jednou bude originální Gorf prodávat za stejně nehorázné částky jako Battlesphere a já se stanu boháčem. Už to úplně vidím.

Prokletá buga v SDCMC (12/02/2008)

Do "W" jsem zabudoval první CMC track od Poisona. A byl to boj. Poison komponuje zásadně v SDCMC neboli Stereo Double CMC od Datriho, jenomže to má jeden drobný zádrhel. Datrim jinak skvěle vylepšené CMC ve verzi 2.02 špatně generuje přehrávací rutinu! V mono skladbách se to neprojeví, ale ve stereu špatně hraje pravý kanál, protože to tam prostě a jednoduše posílá nesmyslná data. Já jsem na tenhle problém narazil už při tvorbě Mysterion Preview, ale tehdy jsem se mylně domníval, že to dělá pouze u double tracků. A vono ne! Vono to mrší všechny stereo skladby bez rozdílu vyznání. Pokud snad náhodou na to někdo narazíte, tak vězte, že je třeba opravit instrukci LDA $XXXX nacházející se na adrese $0A28 od začátku přehrávací rutiny. Její parametr má ukazovat na paměťovou buňku $A5 přehrávací rutiny, místo toho se ovšem odkazuje někam do pryč. Totéž platí pro instrukci ORA $XXXX, která je na adrese $0A4A přehrávací rutiny. Ta má odkazovat na buňku $A7, opět počítáno od počátku rutiny.

Nevěřím vlastním očím! (11/02/2008)

Zázraky se nakonec asi přece jenom dějí. Heaven, do kterého tady čas od času pěkně zhusta reju, ohlásil dokončení portu hry Metagalactic Llamas z Commodoru VIC-20. Jedná se o poměrně dost stupid "střílečku" z dílny slavného Jeffa Mintera z roku 1983, se kterou Heavenovi pomohli Emkay a Miker. Včera Heaven vypustil RC1 verzi a skutečný final release bude prý následovat velmi záhy. Tento styl práce sice nadále považuju za naprosto pošahaný, aspoň ale Heaven jednou konečně něco opravdu dodělal. Teď už snad nezklame, když se dostal až sem.

"W" (10/02/2008)

Konečně jsem do finále dotáhnul další efektíček v projektu "W". Vypadá velmi velmi jednoduše, ale chvilku mi to zabralo. Další obrazovka je tedy hotová. Doufejme, že další budou následovat a že to spolu s PG a Poisonem dáme v dohledné době dohromady.

CALP (09/02/2008)

Doufám, že jste to všichni již zaznamenali, ale čistě pro jistotu bych rád upozornil na stránku projektu CALP (Czech Atari Literature Preservation). Za touto iniciativou směřující k elektronické archivaci veškeré dostupné čs. Atari literatury stojí Vladimír Mátl a najdete ji na adrese www.atari8.cz. Jedná se samozřejmě o báječný nápad a já doufám, že česko-slovenští Ataristé Vláďu patřičně podpoří, jak to příkladně činí Honza Křupka. Pro začátek by určitě pomohlo dát dohromady co nejobsáhlejší seznam literatury pocházející z našich luhů a hájů. Takže projděte svoje zaprášené knihovničky, jako jsem to někdy v létě udělal já, a mrkněte zda náhodou nevlastníte něco, co Vláďa ještě nemá zaneseno ve svém obrovském katalogu. Tak na co ještě čekáte?! Koukejte mazat pryč z této stránky a ať má Vláďa hezky rychle v poště vaše příspěvky ke společnému dílu!

Opět Flip Out (08/02/2008)

Ve volných chvílích na Jagovi dál radostně poskakuju ve Flip Outu. Teda radostně. Na vyšší obtížnosti už to začíná být docela maso. Hlavně proto, že to autoři přehnali s citlivostí padu, takže dost často mám pocit, že si ta hra dělá co chce. Naštěstí je tu tlačítko power a kdo ví o čem mluvím, tomu jistě vyskočil na xichtu mírný úsměv, ba v některých případech přímo ďábelský škleb. No nic. Důležité je, že jsem na hard obtížnost dostal Flufíka a na insane jsem se k němu už taky prokousal. Teď ho ještě porazit. Na psychotic jsem v 52. levelu, čili ještě dva a můžu zkusit final battle. Ale obávám se, že na tuto úroveň zůstane pouze u toho pokusu.

Kaz Kompo 2007 (07/02/2008)

Dneska byly se čtrnáctidenním zpožděním zveřejněny výsledky Kaz Kompa za minulý rok. Zcela po zásluze vyhrály s obrovským náskokem hry Yoomp! a Crownland, na třetím místě skončil Mind Blast, skvělé to grafické a hudební dílo kolegy PG, které jsem doplnil trochou kódu. Na rovinu ale musím říct, že z Kaz Kompa mám hodně smíšené pocity.

Kaz Kompo má být soutěží o nejlepší hru, která spatřila světlo světa během celého kalendářního roku. Má tedy být jakousi konkurencí pro ABBUC SW Compo, jehož podmínky a pravidla se Kazovi moc nezamlouvají. S tímto jeho názorem sice absolutně nesouhlasím, přesto považuji Kaz Kompo za výborný nápad, který ovšem organizátor podle mého názoru vzal za nesprávný konec. A to především proto, že nastavil nejasná, matoucí a unfair pravidla.

Tak předně Kaz nerozlišuje mezi zbrusu novými hrami a konverzemi, resp. porty. Těch se přitom minulý rok vynořilo hned několik. Já osobně jsem na Rasterův popud vylepšil file verzi Commanda o nový titulní obrázek a novou hudbu, čímž vzniklo Commando+, a xxl pak ze ZX Spectra naportoval hry Jetpack a Jet Set Willy. Konverze Commanda mi zabrala tuším tři nebo čtyři týdny, zatímco xxl strávil nad každým portem řádově měsíce, protože jeho job byl nepoměrně složitější. Při vší úctě k němu je to ale pouze zlomek času, který by nad vývojem podobných games strávil, kdyby je psal zcela od nuly. A proto jsem proti tomu, aby porty či konverze soutěžily s ostatními hrami dohromady. Prostě to není fair.

Za další velký problém považuji poněkud zmatečná pravidla soutěže. Finanční odměna za první tři místa se totiž nevztahuje na hry, které v létě získaly nějakou z cen v ABBUC Compu. Přesto se tyto hry Kaz Kompa zúčastnily a bylo možno pro ně hlasovat. Někteří z hlasujících, kterých bylo mimochodem pouze šedesát, pro ně ovšem vůbec nehlasovali, protože věděli, že žádnou z finančních cen stejně nemohou získat. Jiní je naopak do hlasování zahrnuli, což konečné výsledky zcela určitě ovlivnilo. Tohle by taky chtělo dopracovat, jelikož to podle mě má do férovosti opět dost daleko.

Zkrátka a dobře, i když Mind Blast vybojoval krásné třetí místo, až takovou radost z toho mít nemůžu. Nejenom proto jsem se už před nějakým časem rozhodl, že se případné finanční odměny vzdám, stejně jako to minulý rok udělali všichni výherci. Třeba z toho vznikne zajímavá tradice, když už nic jiného. Jen doufám, že mi to PG odpustí, protože to on byl hlavním strůjcem úspěchu našeho loňského projektu.

A zas (06/02/2008)

"W" je o další obrazovku dál. Dostal jsem se tak již na druhý list z těch třech, co mi oskanované přišly od Poisona. Takto jsem tedy doposud nic netvořil. K dispozici mám tři oskanované obrázky, k tomu nějaké povídání, jednoho přítele na mailu a jednoho na ICQ. Je to opravdu čím dál tím lepší. Tato "týmová" spolupráce na dálku je vpravdě zážitek. Zlaté dobré časy na začátku tohoto tisíciletí, kdy jsem dělal FreeCell a TriPeaks. Byl jsem na to sám, nikdo mi do toho nekecal, na nikoho jsem nemusel čekat a s nikým nic zdlouhavě a hlavně komplikovaně řešit. Pravda, výsledek odpovídal zcela mým "schopnostem", ale na druhou stranu jsem byl svým pánem. Už se opravdu těším, až tato doba znovu nastane. Teď jenom dokončit rozdělané projekty a bye bye Atárko. Maria čeká!!

Jsem zase jako kódoval (05/02/2008)

Opět jsme o něco pokročili v projektu "W", jak od teď budu nadávat Poisonově intru či co to má být. :) Prokousal jsem se přes další obrazovku a šéfvedoucí zároveň schválil návrh na další. Výborně. Po kouskách, ale neúnavně vpřed.

Nový HW! (04/02/2008)

Čekal jsem na ní dlouho, ale nakonec jsem se přece jenom dočkal. Překrásná konzole 7800 v provedení NTSC! Juchů! Za pouhých $25 včetně poštovného, to je myslím velmi pěkné. Sice bez jakékoliv kabeláže, prostě jenom base unit, ale přesně to jsem chtěl. A hlavně. Zapojil jsem to, vrazil jsem tam jednu z těch několika NTSC her co mám a krása nebeská. Ono to funguje! Joj, to mám radost.

Raster zákeřňák (03/02/2008)

Chudák legenda si pořád plačky stěžuje, jak toho má moc, a někdy ve středu nebo ve čtvrtek jen tak mezi řečí pravila, zda-li bych neměl nápad na nějaké to compo pro Forever. Raster totiž kromě kreslení obrázků, skládání hudby, kódování a vývoje HW ještě pro jistotu připravuje na Foreveru zábavné soutěže pro zúčastněné maniaky (minulý rok to například byly screenshoty z her, do kterých bylo vpraveno něco, co tam nepatřilo, a úkolem bylo samozřejmě poznat co). No a já jsem teda v dobrém úmyslu řek, že se jako zamyslím. A to jsem též učinil a v pátek jsem nápad předal. Jenže to jsem si pěkně naběhnul na smeč! Raster okamžitě prohlásil, že takováto soutěž tady opravdu ještě nebyla a ať jí teda připravím. Tomu já říkám podraz! Že jsem si radši nehrál na blba, jak to normálně dělám. Místo toho jsem včera a dneska seděl u počítače a dával to dohromady. Tož tohle si teda budu pamatovat, ty kryso!

Jag nezahálí (02/02/2008)

Úspěšně flipoutuju! Na normal obtížnost jsem se proklestil všema čtyřiapadesáti levelama, což znamená, že jsem na závěr uspěl i ve face to face souboji s Kingem Fluffym. Na hard jsem se k němu už také dostal, ale ještě jsem ho nezkusil pokořit. Místo toho jsem na střídačku hrál úrovně insane a psychotic, což místy bylo opravdu docela funny. Ale zatím si myslím, že je to pořád hratelný. A to je základ. Já prostě nesnáším nehratelný gamesy!

Demo... (01/02/2008)

Pokračuju v práci na Poisonově projektu, který podle ideového autora bezpochyby srazí celou Atari scénu k zemi. Opět jsem o kousek postoupil a vyplodil jsem další efekt. Implementace grafiky z produkce PG si přitom, jako obvykle, vyžádala spoustu online dotazů. Já prostě nechápu, jak to ten člověk v té svojí na krátko ostříhané hlavě vidí. Já na jeho návrhy kouknu a netuším, jak je to možný udělat. Načež on mi to vysvětlí, já se tomu zasměju, pak to pochopím a znovu se tomu zasměju. A tak to jde pořád dokola. Výsledek jste mohli vidět v Mind Blastu a věřte, že v nedávno dokončeném projektu "S" se PG předvedl v ještě lepším světle. Chvílema mám pocit, že neprogramuju, nýbrž že obaluju jeho grafiku kódem.

Knight Lore hotov! (31/01/2008)

No vida. A je to tady. Konverze hry Knight Lore byla oficiálně uvolněna a přesně podle předpokladů to vypadá nádherně. O víkendu to prásknu na server, i když podle předchozích zkušeností nepochybuju, že xxl časem vydá nějakou další verzi opravující nalezené chyby. Každopádně xxl, hudebník stRing a emkay odvedli vynikající práci, ačkoliv se ohledně G2F konverze úvodního obrázku stačilo na AtariAge pár poťouchlých "diskutérů" tak trošku pohádat. Místo toho, aby v posvátné hrůze poklekli a jenom tiše zírali, že je něco takového jako přímý port z jiné platformy vůbec možné. Ale to je klasika. Jakmile někdo ukáže, že dříve nemyslitelné je prakticky realizovatelné, všichni to rázem začnou považovat div ne za naprostou samozřejmost a začnou do toho odborně kecat. A já pak mám cuky jim to pěkně od plic vytmavit. V této souvislosti Raster navrhnul zavést pravidlo, že za každý dokončený projekt má autor právo jedné negativní reakce na něco cizího. Jinak že může jen chválit. To je věru zajímavá myšlenka! To by na diskusních fórech bylo ticho jak v kostele, protože těch dokončených projektů je jako máku. A hlavně. Možná se mi to zdá, ale lidi, co opravdu něco dělaji, nemaji téměř žádnou potřebu kvůli kdejaký kravině rozpoutávat flame diskuse.

Tak tohle můžu (30/01/2008)

Určitě všechny strašně moc zajímá, kterou gamesku teď aktuálně hraju. Nebudu vás napínat. Je to Flip Out! pro Jaga. Zatím jsem se proskákal do 29. levelu na normal obtížnost. A musím říct, že se mi tahle hra opravdu líbí. Takový typ her mám rád! Je to sranda, nikam se moc nespěchá, žádný životy, žádná energie, žádný časový limit. Prostě až člověk daný level složí, tak ho složí a je pouze na něm, jestli mu to bude trvat třicet sekund nebo třicet minut. Podobně jako v Mind Blastu nebo v projektu "S".

Troška kódování (29/01/2008)

Něco málo jsem stvořil do Poisonova intra. Jedná se o další malý efektíček. Snad se mu to bude líbit. Taky PG se už dal do práce a na email mi od něj přišel první obrázek, kterým ho Poison zaúkoloval. Vypadá samozřejmě pěkně. Trvá nám to, ale něco z nás přece jenom pomaličku leze.

Knight Lore konverze (28/01/2008)

Další přímý port z dříve nepřátelské platformy je na obzoru. Autorem je přirozeně xxl, který se už stačil více než dostatečně proslavit konverzemi her Jet Set Willy a Jetpac ze ZX Spectra. Tentokrát si xxl vyhlédnul gamesu Knight Lore z u nás velmi málo známého stroje BBC Micro. Jedná se o isometrickou chodičku, něco na způsob Chimery nebo Molecule Mana. Je to v nejjemnější grafice, ale díky podkládaným PMG to vypadá opravdu výborně. V současné době je to ve stádiu hratelné beta verze a podle toho, jak jsem to zkoušel, to vypadá na další skvělou konverzi. Nevím, zda xxl může naportovat cokoliv co si usmyslí (a předpokládám, že asi úplně cokoliv ne), nicméně taky bych měl několik tipů na pár her, které mi vždycky na Atari chyběly. Na Spectru jsem například hodně rád hrál oba Saboteury, do zemdlení jsem pařil Exolona, hodiny jsem sjížděl Enduro Racer nebo ATV Simulator a s kámošem jsem žasli nad Sirem Fredem. Ale asi nejvíc jsem miloval Highway Encounter. Kdyby alespoň jedna z těhlech pecek na Atari díky kouzelníkovi xxl dorazila, byl bych v sedmém nebi. No, třeba mě náš polský kolega vyslyší.

Tempest! (27/01/2008)

Zatímco Skyhammer je pěknej shit, tak Tempest 2000, to je jiný kafe. Včera hluboko do noci a dneska ráno a pak ještě prakticky celej den jsem tuto úžasnou gamesu opět po delší době pořádně zapařil. S rotary ovladačem je to vskutku skvělý zážitek! Jedině mě mrzí, že se pořád nemůžu dostat přes level 96, kde už je to víc než na ostří nože, a taky warp módy bych se měl už jednou naučit. Ten první je úplně v klidu, ale ten s 3D tunelem a ten třetí, který ani nedokážu pořádně popsat, ty mi teda opravdu vůbec nejdou. Chce to víc tréninku...

Naposled Skyhammer (26/01/2008)

Ani nevím proč, ale napadlo mě zkusit na Jagovi ještě jednou tuhle prokletou hru. Tentokrát jsem ale na to šel od lesa. Na netu jsem si našel cheat, který přidá padesát tisíc na kreditu, všechny zbraně a pošle hru do dalšího města. Cheat jsem použil hned v Jerichu, který jsem tak jako tak svého času poctivě dohrál, a po zuby vyzbrojen jsem se vrhnul na San Diablo. Takto nadopován jsem ho konečně dohrál a poprvé jsem uviděl třetí a poslední město, to jest Troy. A opět se ukázalo, že Skyhammer je i na easy obtížnost totálně nehratelná záležitost. Vypadá to, že čím víc misí člověk splní, tím brutálnější útoky nepřátel následují a já jsem prostě zhruba v půlce dobývání Troy opět skončil s financema na dně, protože nákupy atomovek jsou proklatě drahá zábava. Na dně jsem byl samozřejmě taky s nervama od toho naprosto kreténsky vyřešenýho ukládání misí a neustálýho crashovaní hry, ale to se opakuju. Závěr: San Diablo jsem podle všeho dohrál jenom proto, že jsem díky cheatu neměl na kontě žádné splněné mise z Jericha. Hrát to regulérním způsobem nepovažuji za prakticky realizovatelný. Nakonec jsem se alespoň s pomocí cheatu podíval na úplný závěr hry, se kterou jsem tímto definitivně skončil. Moje doporučení zní: lidi, nehrajte to, pro boha svatýho!!

Další HW do sbírky (25/01/2008)

Dneska jsem si od svého kamaráda Jirky Pavlíčka vyzvednul kompletní sestavu 800XL. Jedná se o teprve druhý stroj tohoto typu v mé sbírce, ostatních devět mašinek je směs osmistovek a stotřicítek XE, z nichž tři jsou rozšířené na 256 kB paměti. Rád bych tímto Jirkovi za jeho šlechetný dar poděkoval a vůbec bych rád vyzdvihnul jeho úlohu v mém Atari životě. Byl to totiž právě on, kdo mi na konci osmdesátých let ukázal vynikající assembler MAC/65 a zasvětil mě do tajů strojáku. Byl to on, kdo mi půjčil knížku "Základy programování mikroprocesoru 6502", onu bibli snad všech čs. Ataristů, s jejíž pomocí jsem dělal svoje první kodérské krůčky v JSA. A je to právě on, kdo pro mne napsal PHP engine, který pohání tuto sajtu. Jirka se už Atari sice dávno nevěnuje a od dnešního dne ani žádné Atari nevlastní :), ale je stále příznivcem této značky, pro kterou svého času napsal pod nickem Fanatic Star Software několik hodně zajímavých věcí. Z nich se do současné doby zachovalo pouze skvělé dvoudílné Tablo (části I a II) jeho střední školy a hra Tetris, pro kterou jsem v roce 1990 vytvořil úvodní "obrázek". Ještě dneska si vzpomínám, jak jsem to na svém Merkuru páchal ve Fun with Art. Proto je to taky celý černobílý. Jojo, to byly časy...

Ould skúl II (24/01/2008)

Mikroskopickými krůčky vpřed! Úplně úvodní efektíček se pomalu rýsuje. Je to celé v grafice a hýbe se to. Podle všeho se to začíná podobat tomu, co si Poison ve své silně úchylné šedé kůře mozkové vysnil. Horší zpráva je, že grafiky se prý ujal PG. Mám se tedy opět na co těšit, protože jeho grafické vychytávky pokaždé z jednoduché záležitosti udělají pravé programátorské peklo. Hahaha. To nic PG, to já jen tak cvičně reju. Proto jsem přece tenhle blog pro sedm dychtivých čtenářů začal psát. Ostatně. Původně jsem tu dneska měl rýt do někoho úplně jiného, ale Raster mi to zakázal. Víc neřeknu, protože bych to schytal.

Ould skúl (23/01/2008)

Poison dostal nápad udělat nějaké maličké oldschool intro pro Atariádu, tak jsem se do toho pomaličku pustil. Bude to ale podle všeho dost náročné, protože komunikace s naším milým Kutnohorníkem je značně komplikovaná. Zatím jsem dostal emailem jeden naskenovaný papír s dosti vágním popisem několika úvodních obrazovek a nějak se to snažím zpracovat. Co z toho ovšem vypadne, to ví pouze a jenom osmibitový Atari bůh.

Čtenářská anketa (22/01/2008)

Pojal jsem sebestředný nápad zjistit, kolik lidí čte tento blog. Pokud bych se snad dostal přes deset, byl by to naprosto nečekaný úspěch. Já v to samozřejmě nedoufám, ale za zkoušku nic nedám. Představuju si to asi tak, že bych tu zveřejnil seznam čtenářů tohoto nechutně subjektivního blogu, jehož základní vlastností je, že nikdo nemůže na nic reagovat a já si tudíž můžu psát co mě napadne bez ohledu na následky. Pokud se tedy nestydíte za to, že ty moje bláboly čtete, a souhlasíte se zveřejněním svého jména, pošlete mi email a já Vás zařadím na svou čestnou černou listinu.

Seznam čtenářů tohoto fantasmagorického blogu:

František Houra (autor)
Robert Petružela aka Bob!k
Raster (civilní jméno je přísně tajné)
Zdeněk Eisenhammer aka PG
jakýsi Pepax
Jan Němec
Honza Křupka aka Krupkaj
Tomáš Trávníček alias Trafo

Duellin's Droid (21/01/2008)

S pocitem naprosté slasti jsem právě přetočil počítadlo skóre i levelu v této úžasné maniakální střílečce. Tuhle hru já prostě miluju. Od takovýho padesátýho levelu to začíná být kolosální nášup a cca od pětasedmdesátýho jsou to naprostá jatka. Ale hratelná jatka! Ono není problém udělat nehratelnou řežbu, nýbrž právě řežbu hratelnou. Potvory všude kolem dokola, kulky sviští vzduchem, krev a vnitřnosti se válí kam oko dohlédne. To je Duellin's Droid.

Centipede a spol. (20/01/2008)

Vždycky jsem měl strašně rád hry typu shoot'em all. Všechno pozabíjet, střílet na všechny strany, to je prostě moje. Takže hry jako Hyperblast, Alien Ambush, Galactic Chase, Zybex, Satan's Hollow, Warhawk, Juno First, Duellin's Droid, Megamania, Laser Hawk, The Dreadnaught Factor, Asteroids, Blaster nebo Centipede jsem pařil a budu pařit jako o život. A to jsem určitě na nějakou tu oblíbenou střílečku zapomněl. V rámci připomenutí si starých časů jsem dneska prohnal pérka hře Centipede a z cvičných důvodů jsem přetočil počítadlo skóre. Jedná se samozřejmě o verzi z roku 1981, což je prý prototyp hry, která byla oficiálně vypuštěná o rok později. Jde hlavně o to, že ta prototypová verze je výrazně hratelnější, protože housenka se snaží jít dolů pokaždé stejně, čili se nechá udělat pro ní jeden přístupový tunel, ve kterém se potom dá opakovaně masakrovat. Oproti tomu ta pozdější verze je pěkně drsná, housenka se má snahu rozdělit na dvě menší a dolů si to namíří jak jí napadne. Postupem času se to pak stává naprosto nehratelný a nějaký přetočení skóre rozhodně nehrozí. Tož asi tak.

Co se to děje? (19/01/2008)

Za dobu, co provozuju archív a8.fandal.cz, jsem si už zvykl na to, že podpora ze strany Atari komunity stojí za starou bačkoru. Myslím tím to, že se našlo jenom pár jedinců, kteří mi poslali něco, co jsem doposud v archívu neměl. Jedinou světlou výjimkou je Charlie Chaplin, který mi toho už poslal opravdu hodně a já jsem mu za to skutečně velmi vděčný. Čas od času pošle něco taky Miker a s obrázkama si sem tam vzpomene Gonzo. Jinak je to opravdu bída a počet těch, co si na mě za předešlé dva roky vzpomněli, nepřesahuje dvacet. Někdy celé dlouhé měsíce nedostanu dokonce ani jeden email na téma Atari! Proto mě úplně šokoval nástup do letošního roku. Začalo to vlastně už 27. prosince, kdy dorazily dvě věci od Scorpia, a pak se s přispěvateli doslova roztrhnul pytel. Do dnešního dne jsem obdržel osm emailů s nějakým příspěvkem do archívu! To sou nějaký skvrny na slunci nebo kýho víra? Každopadně děkuji! Thank you! Vielen Dank! Dziekuje bardzo!

Tribute to Raster (18/01/2008)

Psát cokoliv o Radku Štěrbovi znamená nevyhnutelně vršit superlativy. On je žijící legenda, pro většinu Ataristů (v to počítaje i mě) je nadčlověkem, pro některé dokonce polobohem. Vždyť považte. On se věnuje vývoji softwaru i hardwaru, je skvělým hudebníkem, grafikem a kodérem, píše hry i dema. Není na světě mnoho takových a u nás už vůbec ne. Poté, co Atari opustili Jirka Bernášek (Bewesoft) a David Spilka (Datri), nemá v ČR absolutně konkurenci a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit.

A teď si toho Rastera pěkně proklepneme. Začneme softwarem. Databáze na a8.fandal.cz obsahuje přes osmdesát (!!) záznamů s jeho jménem, takže jenom zkratkovitě. Mezi nejznámější Rasterovy hry patří bezesporu vynikající Naturix, Magnetit, Videopoly nebo Dangerous Street a řada her vzniklá ve spolupráci s Robertem Knillem, jako například Gunhead, Predator či Imagine. Z novější tvorby jsou mimořádně oblíbené jeho gamesy pro multijoy, tj. Cervi, Cervi 2, Multris a Shot'em All. V demo oblasti Raster těžce zabodoval produkcí nazvanou Self Demo, se svými 1kB intry pak několikrát vyhrál prestižní Forever. Zapomenout samozřejmě nesmím na slavný Raster Music Tracker, což je windowsovské hudební studio, které způsobilo revoluci ve skládání muziky pro malá Atari. Kromě toho Raster napsal množství nativních a crossplatformových utilit. To je prostě síla!

Softwarem ovšem Rasterovy aktivity na Atari scéně nekončí. On je i hardwarista. Právě on stojí za vznikem multijoye, neboli interfacu umožňujícího připojit k Atari až osm nebo dokonce šestnáct joysticků a společně pak pařit hry podporující tento HW zázrak. Náš hrdina se dále podepsal pod projekt S/XEGS RAMcart aneb programovatelný 128 kB cart podporující většinu kdy používaných typů cartridgí pro naše milovaná Atari. V současné době Raster spolu s Bob!kem pracují na dalším, zatím přísně tajném HW projektu a věřte, bude to opět bomba.

Abych to shrnul. Raster je hyperaktivní Atarista všeuměl, znalec malého Atari s titulem profesor, hybná síla Atari klubu Prostějov, první muž magazínu Flop, zkrátka hvězda první velikosti (podle RGCD tzv. uberstar), která by si zasloužila tesaný pomník. V celosvětovém měřítku je nejznámějším a nejslavnějším českým Ataristou všech dob a svou prestiž každým rokem jenom zvětšuje. Můžeme být opravdu rádi, že ho máme ve svém středu. Věřím, že nám nejenom zahraniční Ataristi, ale lidé z dalších platforem jenom tiše závidí.

PS: pokud snad celé toto povídání vyznívá jako hrdinský epos, pak vězte, že přesně to bylo mým záměrem. Ten člověk si to opravdu zaslouží. Někdo už to prostě musel říct na plnou hubu!!

Joketro hotovo II (17/01/2008)

Zběsilý Atarista Raster opět zaúřadoval a nejenom, že na joketru našel vadu na kráse, dokonce našel i vadu na kódu. Teda, co to tady plácám. On vždycky najde obojí na čemkoliv co já udělám. Každopádně jsem musel joketro upravit a opravit, následkem čehož jsem musel hledat další tři přebytečné byty, abych se s tím vešel do 1kB. To se naštěstí podařilo. Doufám, že teď už bude Raster spát o něco klidněji. Na téma velkého Mistra bych se tu měl určitě jednou rozepsat víc a pěkně zeširoka. Dneska ale na to nemám energii.

Joketro hotovo (16/01/2008)

No a je to. Dva dny práce a joketro je na světě. Největším problémem se samozřejmě ukázalo být nacpat to celé do 1024 bytů, takže přišly ke slovu brutální optimalizace a v konečné fázi packer, který 1151 bytů výsledného bináru dokázal stlačit přesně na hranici 1kB. Autorsky se na mém posledním joke výkřiku podílel také Raster, jehož závěrečná hudební serenáda (přehrávač i s daty má rovných 50 bytů!) dodává celému vtípku tu správnou atmosféru. Rasterovi to dokonce přišlo i k smíchu, tak uvidíme, co na v březnu řekne Trenčín a přilehlé okolí.

Joketro II (15/01/2008)

Pracuju dál na joketru pro Forever. Včera jsem sice napsal podstatnou část, ale dneska jsem to prakticky celý předělal. Původně jsem to měl ve znacích (Antic 4), ale v grafice to vypadá ještě líp, přesně tak, jak jsem si představoval. Teď jsem na nějakých 650 bytech a myslím, že to bude záhy hotové. Prostě 1kB joketro. Žádná velká práce.

Joketro :) (14/01/2008)

Včera jsem při utírání nádobí konečně dostal pořádnej nápad na 1kB joketro pro letošní Forever. A jelikož to vypadá, že projekt "S" dospěl do final verze, tak jsem se do té srandičky hned dneska večer pustil. Snad se do těch 1024 bajtů se svým nápadem vejdu a ne jako loni, kdy se mi to nepodařilo a díky tomu Forever vyhrál Raster. Jeho příspěvek byl totiž v soutěži jediný. A cože je to ono joketro? To je moje speciální disciplína, jelikož nemám sebemenší áňunk jak se dělají všechny ty 3D tunely, rotující toroidy, plazmy, atd. Tak mi holt nezbývá než psát koniny. Je to smutné? Není. Je to spíš k smíchu.

Chudák Heaven (13/01/2008)

Já tě fakt lituju člověče. Zase jsi radostně ohlásil, že pracuješ na něčem zbrusu novém, jako obvykle souběžně s minulým projektem, který ti - jak víme - bohužel zabírá tolik drahocenného času. Ale to samozřejmě není na závadu. Ty to přece zvládáš, jako již kolikrát před tím. Proč mi tohle děláš?! Odepsal jsem tě přece už dávno.

A abych nezapomněl. Vytvořil jsem světový rekord v "S". Nejenom, že jsem překonal magickou hranici padesáti tisíc, já jsem se dokonce dostal mírně přes sto táců! To zíráš, co Pepaxi!! Hrál jsem to asi hodinu a dospěl jsem k závěru, že je velká škoda, že nám zrušili ministerstvo informatiky. Tahle hra by měla dostat oficiální ministerské dobrozdání v tom smyslu, že může vážně poškodit zdraví pacienta. Já od toho dávám ruce pryč. Všichni to budou hrát pouze na vlastní nebezpečí.

Nuda (12/01/2008)

Dneska jsem testoval "S" (čti gamesil jsem to jak vzteklej [čti snažil jsem se o nový rekord]), ale na žádnou novou bugu jsem díky bohu nepřišel. Kromě toho jsem něco překládal pro nový Flop, to aby měl Raster radost, že toho tolik dělám.

Další vylepšeníčko (11/01/2008)

PG přišel s nápadem, aby šlo přepínat ingame hudbu na všechny moduly, které jsou v "S" zabudovány. Tedy stejně jako v Mind Blastu. Bylo to shledáno jako vcelku rozumné a před maličkou chviličkou jsem to tam úspěšně dopsal. Zase je to celé o trošku více sexy...

RC2 (10/01/2008)

Tak jo. To, co jsme včera zplodili, jsem oficiálně označil jako RC2 verzi. Díky Pepaxovi se to teď opravdu lépe hraje, čehož je důkazem i můj nový osobní rekord, který jsem si dneska při testování vytvořil. Přes 50 tisíc to sice ještě nebylo, ale to všechno jistě přijde. Nyní tedy budeme testovat, testovat a zase testovat. Máme na to čtvrt roku, neboť nový Flop vyjde, jako již tradičně, u příležitosti Atariády. Což je, jak známo, 12. dubna.

O tom, že testování je opravdu důležitá věc, jsem se přesvědčil zrovna před malou chvílí. Opět se mi podařilo vyrobit onu záhadnou chybu způsobující samovolné vypnutí sfx. Už jsem pomalu začínal věřit, že se mi to v pondělí snad jenom zdálo, ale evidentně nezdálo! Zatrolená buga se z ničeho nic vynořila znovu. Tentokrát jsem ovšem nezaváhal a vše jsem si uložil. Následnou analýzou jsem doufejme příčinu našel a odstranil. Avšak ověřit to budu moct až po dalším důkladném testování. Netočím já se trošičku v kruhu?

A na závěr jedno sypání si popela na hlavu. Během testování (tohle slovo slyším v poslední době podezřele často) jsem na vlastní oči uviděl bugu, kterou PG před časem reportoval. Já jsem ho samozřejmě povýšeně odmítnul s tím, že to není možný, že "právě koukám do zdrojáku a mám to tady v pořádku". No, ehm. Nebylo to v pořádku. Chyba tam byla, a to chyba jako prase!

Dohromady nám to tedy dává dvě vykilované prvotřídní záškodické bugy toho nejhrubšího zrna a čerstvě vygenerovaný binár, zcela poprávu označený RC2.

Větší než menší úpravičky (09/01/2008)

Zuřivý betatester Pepax přišel s výtkou ke grafickému zpracování hry a podle všeho měl pravdu. Čili nastala panika, PG nakreslil jeden nový grafický element a já jsem se ho snažil zabudovat. Do kódu se vůbec nezasahovalo, ale na čtyřech různých místech se měnily data, což s sebou neslo především nutnost pochopit, jak jsem to vlastně před dlouhými týdny s těma datovýma strukturama myslel, jaký je jejich formát a co která dělá. Prostě klasika - člověk se po pár dnech nevyzná ve svým vlastním kódu, který je přirozeně téměř bez komentářů. Avšak snaha byla korunována úspěchem. Nová grafika je tam a vypadá to, že opravdu přispěla k lepší orientaci ve hře.

Menší úpravičky (08/01/2008)

PG měl nějaké drobnější připomínky k ovládání a k volbě zvuků, resp. hudby za hry, tak jsem musel "S" zase trošičku poupravit. Bohužel do uzávěrky tohoto blogu, tj. do 19:45, se nevyjádřil, jestli se mu to tak opravdu líbí či ne. Takže ještě uvidíme, zda tato menší vylepšení na fasádě budou i ve final verzi, protože si myslím, že to s tím ovládáním není až tak povedený nápad. Dobré zprávy přišly se zámoří, bo "S" prošel úspěšně testem na real NTSC železe. To bychom tedy měli, jak praví klasik. Jo, a ještě opravit jednu divnou bugu, na kterou jsem náhodou přišel včera, ale to si nechám na zítra, neboť ráno je moudřejší večera.

RC1! Jo, jo, jo! (07/01/2008)

A je to tady, soudruzi. PG dneska poslal nové sfx a já je tam hned po návratu z práce úspěšně narval. A jelikož to všechno funguje jak má, RC1 projektu "S" je na světě. Nyní bude následovat fáze testování, aby celá ataristická obec mohla v dubnu ve Flopu nalézt nejnovější hru od svého oblíbeného autora. Hahaha. Aktuální velikost výsledného bináru je 42169 bytů, z toho čistého kódu je 9975 bytů, což je docela dost. Ale nějaké optimalizace, to mi nikdy nic neříkalo, navíc některé klíčové rutiny jsou z důvodu rychlosti a přehlednosti rozepsané skoro bez cyklů. Jsem holt tak trochu prase programátor. Co byste ovšem taky mohli čekat od amatéra, že?

Fandal je pařan (06/01/2008)

Já hry nejenom píšu, já je i hraju! A to tak, že moc rád. Svého času jsem si poctivě vedl zápisník se svými nejlepšími výkony a zvlášť pyšný jsem byl na hry, u kterých jsem přetočil počítadlo buď skóre anebo levelů. Ten zápisník jsem díky bohu v roce 1993 se svým Atari 130XE neprodal, takže například vím, že 20. 2. 1992 jsem přetočil skóre v Centipede nebo že jsem se v International Karate po padesátiminutovém masakru prosekal až do 99. levelu. No a dneska jsem přidal další pokořenou metu. Ve hře Hyperblast jsem na difficulty 1 po nějakých třech hodinách přetočil počítadlo skóre. A hned jsem si to zapsal ke svým dalším skvělým výkonům. Tenhle zápisník bude mít jednou historickou hodnotu zlata odpovídající jeho váze!

Atariáda 2008 (05/01/2008)

Doufám, že jste všichni zaznamenali, že termín letošní Atariády byl určen na 12. dubna. Akce se jako obvykle koná v restauraci Haná v Prostějově, tj. ve městě, kde stále ještě oficiálně funguje poslední Atari klub v České republice. Pravda, jeho členy byste spočítali na prstech jedné ruky, ale sláva jim. Atari je sice dávno mrtvá záležitost a přízeň této legendární značce je už pouhým koníčkem, avšak nás to přece baví, a proto se také každoročně setkáváme. Atariáda je k tomu skvělá příležitost a pokud by se snad kromě známých tváří objevil někdo další, bylo by to prostě úžasné. Berte proto tyto řádky jako takovou menší pobídku, případně alespoň jako připomenutí faktu, že Atari ani dnes není pouze akademická záležitost. Pořád ještě si můžeme na Atárka všech typů sáhnout a vidět je naživo v akci, pořád ještě existují setkání uživatelů, při kterých se dá nadšení v sále krájet. Atari forever!

Nové sfx zabudovány (04/01/2008)

Jak titulek naznačuje, dobrá věc se nakonec podařila. Mistr poradil a silně nechápavý sluha udělal. Přesto ale stále nemůžu radostně prohlásit aktuální build za RC1 verzi. Zjistil jsem totiž, že jeden ze zamýšlených zvuků tam vůbec nesedne, bije se s ostatními sfx a na mou žádost byl zcela vypuštěn. Taky se mi moc nelíbí nejnovější zvuk levelu. Chudák PG to zase bude muset předělat. Ale ať si taky užije. Já už toho předělával tolik, že bych to ani nespočítal.

Pomaloučku, polehoučku (03/01/2008)

Bugu v sfx, na kterou jsem včera přišel, se mi díky Rasterovi podařilo odstranit. Následně jsem se pustil do implementace nových zvuků, ale zase jsem v řiti. Dělá si to co chce, protože jsem evidentně opět nepochopil, jak ten nový přehrávač funguje a jak se má vlastně obsluhovat nově vytvořený track se sfx. Ach jo. Takže zítra další konzultace s Mistrem. To je tak, když si člověk část kódu nechává dělat někým jiným a vůbec pak netuší, která mlátí.

Chybičky se vloudí (02/01/2008)

PG našel jednu drobnou chybičku v toplistu, neboť v DLI jsem přehlédl, že jednu z barev měním příliš pozdě. Promptně opraveno. Na další bugu jsem přišel sám, ale oprava bude následovat až zítra po konzultaci s Rasterem, protože se týká RMT sfx přehrávače. Taky bych asi měl konečně zabudovat zbývající sfx, ale jednak se mi nechce, protože se musím jít dívat na Futuramu, a druhak počkám až po té konzultaci.

PF 2008 (01/01/2008)

Vše nej a nej v novém roce!

| 2018 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 | 2007 |

Global Stats:

4600 games
3045 demos


(complete ZIP)

Search:
Top dowloads:

Games:
Lemmings 9722x
Cubico 9200x
Mind Blast 8508x
HexxagonXE 8299x
Astro Road 8114x
FreeCellXE 8093x
Another World 6696x
0 Grad Nord 6341x
Jaskiniowiec 5649x
Janosik 5433x

Demos:
Sturbon Intro 8773x
A Tribute to Quorthon 7601x
404 Error 6155x
Who Lost the Wallet? 6109x
Numen 5662x
1k Party 5640x
8k-Detro 5210x
500 Proc Intro 5052x
3D Homer 5049x
10 Jahre AMC 4944x

 


  a8.fandal.cz by Dharma, Fanatic and Fandal, 2004